Česká národní banka během téměř tří a půl let intervencí pro udržení kurzu koruny vůči euru nakoupila na devizovém trhu
eura za asi dva biliony korun. Alespoň podle analytiků oslovených ČTK, podle kterých tato částka odpovídá přibližně čtyřiceti procentům HDP, tak celková výše rezerv zřejmě překonala sedmdesát procent HDP.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl: „Devizové rezervy jsou investovány, pořizujeme za ně nejkvalitnější cenné papíry těch zemí, jejichž měny držíme. Čili budou dále sloužit.“ Česká národní banka se kvůli přecenění rezerv může dokonce dostat do ztráty, jak uvádí například hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek: „Při posilování kurzu koruny budou velké devizové rezervy ČNB vytvářet ztrátu, nicméně ČNB není banka, která by měla primárně myslet na svůj hospodářský výsledek.“ Podobný názor má i sama centrální banka, která tvrdí, že její hlavní úlohou je péče o cenovou stabilitu. Třeba v minulém roce vykázala ČNB zisk 46,5 miliardy korun.
Ze ztráty v souvislosti s devizovou rezervou se ČNB může dostávat desetiletí
Také hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda předpokládá, že nahromaděné devizové rezervy přivedou ČNB účetně do ztráty, z níž se může dostávat až desetiletí. „Nelze očekávat rychlé umazání ztráty ČNB. Může to trvat až celá desetiletí. Na druhou stranu ve ztrátě je centrální banka většinu času svého fungování od roku 1993,“ řekl.
Na ztrátě ČNB se shoduje i hlavní ekonom ING Jakub Seidler, který to vysvětluje následovně: „Devizové rezervy ČNB se podle našeho odhadu zvýšily ze zhruba 20 procent HDP v první polovině roku 2013 na zhruba 70 procent HDP ke konci března 2017. Posílení koruny bude přinášet ČNB ztráty stejně tak jako budoucí zvyšování základních úrokových sazeb, protože ČNB bude muset platit výrazně vyšší úroky za nově vytvořené koruny, které jsou uloženy u ČNB. Čistě technicky tyto ztráty nejsou problém, jelikož ČNB je v dlouhém období splatí.“
Podle Seidlera ale nárůst ztrát centrální banky může vyvolat otázky, zda případné vysoké ztráty plynoucí z intervencí za tuto politiku ČNB stály. „Takové debaty by nebyly pro ČNB příjemné, protože by mohly vést k omezení její nezávislosti,“ doplnil. Výši devizových rezerv a možné ztráty jako problém nevidí ani hlavní analytik Conseq Investment Management Martin Lobotka, který dodal: „Z pohledu ČNB je to mnohem více účetní než skutečný problém.“ Devizové intervence s cílem oslabit korunu a udržovat její kurz kolem hranice 27 korun za euro započala ČNB začátkem listopadu 2013. Včerejším dnem tento režim ukončila.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
