Výnosy českých státních dluhopisů v příštím roce porostou, což zvýší náklady na financování státního dluhu.
Například výnosy dluhopisů s desetiletou splatností by měly překonat dvě procenta. Vyplývá to z vyjádření analytiků pro ČTK. Zároveň již podle nich nelze očekávat záporné výnosy u krátkodobých dluhopisů, které byly charakteristické s blížícím se koncem devizových intervencí České národní banky. Ty centrální banka nakonec ukončila v dubnu.
„Výnosy českých dluhopisů by měly v příštím roce pokračovat v růstu. Týkat se to bude především krátkodobých dluhopisů, které budou ovlivněny dalším zvyšováním sazeb centrální banky. Výnos desetiletých dluhopisů by se měl pohybovat nad dvěma procenty a konec roku 2018 uzavřít na hodnotě 2,2 procenta,“ uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. K tomu podle něj přispějí nejen vyšší sazby ČNB a pokračující růst ekonomiky, ale i vyšší prodeje státních dluhopisů.
„Výnosy tuzemských dluhopisů se v letošním roce dostaly ze svých historicky nejnižších hodnot zpět k úrovním roku 2014. Negativní výnosy u dluhopisů kratších splatností odezněly. Náklady na financování státu se tak budou od příštího roku opět zvyšovat,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. U desetiletých dluhopisů se budou i podle něj výnosy pohybovat mírně nad dvěma procenty, což je ale stále v historickém kontextu relativně nízká hodnota.
Před Vánoci Ministerstvo financí oznámilo, že bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 351,6 miliardy korun. Letos počítá s 290,9 miliardy korun. Očekávané výdaje na obsluhu státního dluhu by měly příští rok stoupnout. MF čeká čisté úrokové výdaje 45,5 miliardy korun, zatímco letos jsou skutečné výdaje 39,4 miliardy korun. Samotný podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu by měl letos klesnout na 32,4 % HDP a v příštím roce na 31,4 % HDP.
Seidler upozornil, že v průběhu letošního roku postupně odeznívaly na trhu deformace spojené s kurzovým závazkem ČNB. Ty na začátku letošního roku způsobily, že výnosy státních dluhopisů kratších splatností poklesly do záporu, a investoři tak fakticky státu platili za to, že si od něj půjčují.
Podle Dřímala totiž intervence ČNB během prvních tří měsíců letošního roku způsobily nárůst poptávky po dluhopisech, protože koruny si zahraniční investoři uložili často právě ve vládních dluhopisech. To vedlo k růstu jejich cen, a tak k propadu výnosů. „České dluhopisy s krátkou splatností byly totiž na začátku roku dokonce nejdražší na světě, když se jejich výnosy dostaly i pod minus jedno procento. Během zbytku roku, především v jeho druhé polovině, ale výnosy poměrně rychle rostly,“ uvedl.
Největším rizikem pro vývoj výnosů dluhopisů je přitom podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského jejich možný prodej zahraničními investory. Ti totiž ještě jako důsledek intervencí drží v současnosti zhruba 46 procent českých státních dluhopisů.
ČTK