Česká vláda nesouhlasí se zaváděním nových zdrojů financování dlouhodobého rozpočtu EU na roky 2021 až 2027.
Jde to proti její snaze o zjednodušení systému jeho financování. Ve Sněmovně to včera poslancům řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) při projednávání návrhu unijního rozpočtu na uvedené období, takzvaného víceletého finančního rámce EU.
Sněmovna by podle návrhu usnesení svého výboru pro evropské záležitosti měla zavádění nových zdrojů peněz do unijního rozpočtu odmítnout. Návrh usnesení doporučuje hledat zdroje spíš v úsporách například v provozu evropských institucí. K hlasování o usnesení se Sněmovna ještě nedostala.
Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl již v červnu, že návrh unijního rozpočtu je pro českou vládu nepřijatelný. Ministryně dnes řekla, že postoj vlády k návrhu je víc než kritický.
Jedním z nových zdrojů víceletého finančního rámce EU mají být tři procenta ze společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob. Ročně by to mohlo podle odhadu komise přinést asi 12 miliard eur (asi 305 miliard korun). Dalším zdrojem má být 20 procent z výnosů z dražeb v rámci systému emisních povolenek. Ročně by to mohlo vynést tři miliardy eur (asi 76 miliard korun). Třetím novým zdrojem má být příspěvek členských států vypočítaný podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů. Komise odhaduje každoroční přínos na sedm miliard korun (asi 178 miliard korun).
Poslanec ODS Jan Skopeček již minulý týden označil za skandální, že navrhovaný rozpočet počítá například s penězi ze společného základu daně z příjmů firem. „Nejde o nic jiného než o harmonizaci daňových systémů, nejde o nic jiného než o společné daně,“ prohlásil. Česko podle něj musí konkurovat bohatším státům nižšími daněmi.
Ministryně Schillerová však míní, že společný základ daně není na pořadu dne. Podle ní jde o diskuse, které se v EU vedou roky. „A věřte mi, že se ještě roky povedou,“ dodala. Dodala, že nejde o daňové sazby, ale o to, aby unie stanovila jednotný základ daně z příjmů firem, k čemuž má ČR velmi rezervovaný postoj.
Příjmem unijního rozpočtu zůstane i nadále například clo vybírané ze zboží dováženého ze zemí mimo EU. Členské státy, kde toto zboží vstupuje na území EU, si však budou moci ponechat z tohoto cla nižší podíl než dosud. Nyní si mohou v rámci pokrytí nákladů na výběr ponechat 20 procent cla, nově to má být jen deset procent.
Na straně výdajů chce Evropská komise téměř ztrojnásobit výdaje na správu hranic a řešení migrace. Na nejrůznější kroky související s vnější hranicí má být podle jejího návrhu určeno 21,3 miliardy eur (přes 546 miliard korun). Dalších 9,3 miliardy eur (asi 238,5 miliardy korun) má být podle komise určeno pro nový Fond pro integrovanou správu hranic.
Vláda je podle Schillerové připravena posílit peníze na programy orientované na ochranu hranic, ale ne takovým způsobem, jak je navrženo. „Chceme, aby se posilovaly hranice tam, kde je to potřeba, pomáhalo zemím, které to potřebují,“ popsala. Vláda chce, také, aby členské státy dostaly větší pravomoci rozhodovat o zaměření evropských peněz na národní priority.
Česká republika bude podle návrhu EK moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard korun) v cenách roku 2018.
ČTK