Vláda asi odmítne, aby o zajišťovacích příkazech rozhodoval soud

nebo celní správy. Vyplývá to z návrhu stanoviska pro jednání vlády zveřejněného na vládním webu. Novelu soudního řádu správního a dalších zákonů předložili poslanci TOP 09, ODS a STAN. Odůvodnili to zajištěním nestrannosti při rozhodování o vydání příkazu a také zaručením zákonných práv poplatníků.
Záměr původně představila letos v červnu TOP 09. Podle jejího předsedy Jiřího Pospíšila je třeba omezit svévoli úředníků. Návrh má proto zamezit zneužívání těchto příkazů a poškozování podnikatelů. Zajišťovací příkaz je nástroj, který finanční úřady mohou použít při boji s daňovými úniky. Jeho smyslem je získat do úschovy částku, o které se správce daně domnívá, že bude odpovídat budoucí daňové povinnosti. Daňový řád však počítá s tím, že správce daně musí mít vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost byla bez použití zajištění po vyměření také zaplacena.
Poslanecký návrh předpokládá, že o zajišťovacím příkazu by rozhodoval samosoudce krajského soudu. Řízení by zahajoval na návrh správce daně, tedy finanční nebo celní správy. Správce daně bude muset vylíčit všechny rozhodné okolnosti, tedy, že jsou zde důvody pro vydání zajišťovacího příkazu a to soudu doložit.
Předkladatelé poukazují na to, že rozhodovací činnost správců daně často přezkoumávají soudy a vyslovují nezákonnost takového rozhodnutí. Podle vlády je však toto tvrzení nepodložené a ze statistických údajů finanční správy podle ní podobný závěr nevyplývá. Případné excesy a nedostatky správní praxe některých úřadů již podle vlády odstranila judikatura i metodické řízení.
Vláda navíc považuje navrženou změnu za nekoncepční zásah do pojetí a funkce správního soudnictví. Přesun pravomoci by navíc omezil účinnost zajišťovacího příkazu.
Komora daňových poradců loni na podzim vyzvala k tomu, aby se příkazy používaly jen jako mimořádný nástroj proti daňovým únikům, a nikoli jako standardní nástroj při správě daní. Zajišťovací příkazy se řešily i na plénu Sněmovny, které loni vyzvala tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) k přijetí takových opatření, aby finanční správa dodržovala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a aby zajišťovací příkazy využívala jen v odůvodněných případech.
ČTK