U zahraničních studentů přetrvávají problémy s vízy

Na tiskové konferenci po zasedání pléna České konference rektorů (ČKR) to řekl její předseda a rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička. Současný stav podle něj přináší administrativní zátěž pro vysoké školy.

Rektoři upozornili, že ačkoli přibývá studentů i pedagogů ze zahraničí, problémy s udělováním víz zůstávají. „U zaměstnanců se to velmi zlepšilo, u vynikajících pedagogů a vědců. Ale u studentů, které jsme přijali a jsou ze zemí, které nepřinášejí bezpečnostní riziko, přetrvávají problémy. Přináší to velkou administrativní zátěž pro vysoké školy,“ řekl Sklenička.
Rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller připomněl, že před několika lety vysoké školy s ministerstvy vnitra, zahraničí a školství zprovoznily tzv. Režim student, který měl vízové procedury u studentů usnadnit. Vidí ale dva problémy. „Máme studenty i ze zemí, které nebyly původně na seznamu. Bude se muset revidovat, aktualizovat, modernizovat. A potom je problém s personální výbavou a technologiemi, které jsou na konzulátech a velvyslanectvích,“ poznamenal Miller.
„Když srovnáme současnou situaci se stavem před pěti nebo sedmi lety, tak díky kombinaci lepších opatření a marketingu zahraničních studentů v ČR studuje možná násobně více než před dekádou. To zatěžuje systém, který není natolik flexibilní, aby byl schopen na to pružně a rychle reagovat,“ doplnil.
U příležitosti zahájení akademického roku ve čtvrtek Babiš uvedl, že nejsou rozsáhle zaváděny nové obory vzdělávání, které by předjímaly měnící se dobu a poskytovaly flexibilní vzdělání reagující na nové výzvy. Přizpůsobit novému trendu by podle něj měl své rozhodování také Národní akreditační úřad (NAÚ).
Podle Skleničky je důležité si s předstihem říci, jaké obory a studijní programy podporovat a které obory budou potřeba například v roce 2030. „Budeme velmi rádi, pokud se to bude v tuto chvíli diskutovat. Budeme se moci na to připravit, akreditovat příslušné nové programy, pokud bude třeba. Zazněla tam i vůle nebo snaha mít daleko více profesní bakalářské obory, soustředit se i na tuto oblast,“ poznamenal předseda ČKR.
Národní akreditační úřad je podle Millera neakceschopný do doby, než bude mít předsedu. Stanislav Labík ve funkci předčasně skončil na konci dubna a dočasně instituci řídí její místopředseda Ivan Barančík. „Doufáme, že v řádu týdnů budeme znát nominanty na předsedu úřadu,“ uvedl Miller.
Rektoři na zasedání také řešili metodiku hodnocení vysokých škol nebo financování vědy. Požadují, aby bylo posíleno financování výzkumných institucí na úkor hrazení z grantů a projektů. V usnesení ČKR také požádala čínského prezidenta, aby intervenoval ve prospěch bývalého prezidenta univerzity v Sin-ťiangu Tiyipa Tashpolata. Podle ČKR mu hrozí trest smrti poté, co byl před dvěma lety zadržen státními orgány a obviněn z podpory separatismu. Předsednictvo ČKR zašle otevřený dopis čínskému prezidentovi.
ČKR sdružuje 26 rektorů veřejných, dva rektory státních a 18 rektorů soukromých vysokých škol. Loni na vysokých školách studovalo přes 290 tisíc lidí, absolventů bylo 68 600.
ČTK