Tuzemské podniky výrazně zaostávají v registraci patentů

Pro srovnání, v současnosti přihlásily osmkrát méně národních patentů než v roce 1930. Nepříznivá situace z pohledu nově registrovaných národních patentů, mezinárodních přihlášek nebo mezinárodních návrhů je pro Českou republiku i ve srovnání s jinými zeměmi. Například v počtu obyvatel srovnatelné Švédsko, nebo dokonce Rakousko, jež má menší počet obyvatel, jsou v této oblasti několikanásobně aktivnější. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků a Úřadu průmyslového vlastnictví.
Zatímco v roce 1930 čeští podnikatelé přihlásili 3 972 národních patentů, v tom minulém tento počet činil 792. Například v – co do počtu obyvatel srovnatelném – Švédsku podniky v minulém roce registrovaly 2 384 národních patentů.
Co se týká počtu národních patentů, registrovala Česká republika zhruba třikrát menší počet než Švédsko, v oblasti mezinárodních návrhů už jich ale švédské firmy přihlásily dvacetkrát více než ty české. „Naši podnikatelé si vůči zahraniční konkurenci naprosto zbytečně snižují aktiva, a to tím, že nedokážou začlenit do svého majetku hodnotu patentů, užitných vzorů nebo například ochranných známek,“ uvedl předseda představenstva asociace Karel Havlíček. Podle něj se tím v důsledku snižuje hodnota celých firem.
Počet mezinárodních přihlášek českých firem zajišťujících ochranu ve 150 zemích světa dosáhl 199, kdežto u švédských podniků 3 720, a dokonce i v menším Rakousku se jednalo o sedmkrát vyšší počet než u našich společností. Pro představu, němečtí podnikatelé jich podali 18 315. Obdobně nepříznivá je situace u získávání evropských patentů. Těch české podniky obdržely 74, švédské společnosti 1 939 a rakouské 1 041.
O něco příznivější je situace v oblasti registrace ochranných známek. Ovšem i zde je Česká republika vůči Švédsku či Rakousku přibližně na jedné třetině. V minulém roce naši podnikatelé přihlásili 1 103 ochranných známek v Evropské unii, přičemž švédské firmy jich vykázaly 3 267 a rakouské 3 158.
Podle předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví Josefa Kratochvíla přestavují osmdesát procent majetku firem ve světě nehmotná aktiva. „Úzkostlivě pečujeme, a máme v tom dlouhou tradici, o náš majetek hmotný, a stále si neuvědomujeme, že chytrým využíváním všech komponent systému ochrany průmyslových práv bychom při stejných nákladech, stejném úsilí a za stejný čas mohli vydělat násobně více,“ uvedl.