Americký prezident Donald Trump udeřil na Kanadu s 35% clem na veškeré dovážené zboží, a to už od 1. srpna 2025. Zároveň zvažuje cla 15–20 % pro další země, což vyvolává obavy z nové vlny obchodní války. Jak tento krok ovlivní globální ekonomiku?
Když se řekne obchodní válka, mnozí z nás si vybaví napětí mezi USA a Čínou z minulých let. Dnes se však dějiště přesouvá blíže k americkým hranicím – konkrétně k sousední Kanadě. Prezident Donald Trump oznámil zavedení 35% cla na veškeré kanadské zboží, a to s platností už od příštího měsíce. A to není všechno. Pro ostatní země bez specifických obchodních dohod zvažuje cla ve výši 15 až 20 %, přičemž některé státy a sektory čelí ještě tvrdším sazbám.
Clo jako zbraň: Proč Trump udeřil na Kanadu?
Clo může být vnímáno jako nástroj ochrany domácího trhu, ale také jako prostředek, který může narušit obchodní vztahy. Trumpova administrativa tento nástroj používá s cílem chránit americký průmysl a snížit obchodní deficit. Kanada, druhý největší obchodní partner USA po Mexiku, se stala terčem kvůli sérii odvetných cel, kterými reagovala na dřívější americká opatření, například na cla na ocel a hliník ve výši 25 % zavedená už na začátku roku 2025. Dalším spouštěčem napětí byla kanadská digitální daň, která se nelíbí americkým technologickým gigantům. Jak uvedl sám Trump, „Kanada místo spolupráce volí konfrontaci, a my na to musíme odpovědět“.
Tento krok není ojedinělý. Už během prvního Trumpova mandátu v letech 2017–2020 jsme byli svědky podobných cel na ocel a hliník, které Kanada tehdy ostře kritizovala a odpověděla vlastními opatřeními. Historie se opakuje, jen s větší razancí – 35 % je sazba, která může kanadské exportéry doslova položit na kolena. A co víc, podle dat z minulých etap obchodních sporů byla hodnota kanadského zboží zasaženého odvetnými cly už dříve na úrovni 29,8 miliardy kanadských dolarů.
Globální domino: Cla nejen na Kanadu
Trumpova politika se ale nezastavuje u kanadských hranic. Pro země bez specifických dohod, kam patří i řada evropských států, hrozí plošná cla 15–20 %. Některé země a sektory už teď čelí ještě vyšším sazbám – například 50 % na Brazílii, 30 % na Alžírsko, Irák či Srí Lanku, nebo dokonce až 200 % na farmaceutické produkty. Evropská unie zatím bojuje s 10% clem na většinu zboží, ale vyjednávání pokračují pod hrozbou zvýšení na 50 %.
A co na to Kanada? Premiér Mark Carney se 11. července 2025 jasně vyjádřil: „Budeme bránit zájmy našich podnikatelů a pracovníků.“ Připravují se další protiopatření, a tak se zdá, že obchodní napětí jen tak neustoupí. Mezinárodní ekonomové varují před narušením dodavatelských řetězců a růstem cen, zatímco globální finanční trhy už teď reagují poklesem indexů.
Co bude dál? Pokud Kanada do 1. srpna 2025 nevyjedná zmírnění cel, 35% sazba začne platit a pravděpodobně vyvolá další odvetu. Evropská unie zatím hledá diplomatické řešení, ale riziko vyšších tarifů zůstává. Lze odhadovat, že pokud by došlo k další eskalaci, firmy – včetně těch českých – by mohly začít přesouvat výrobu do zemí s nižšími bariérami, což by změnilo globální výrobní mapu.
A co když se změní politická scéna? Nástup nové administrativy v USA by mohl přinést změnu kurzu, ale to je hudba budoucnosti. Zatím jsme svědky protekcionismu, který může globální ekonomiku přibrzdit víc, než si mnozí uvědomují.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: reuters.com