Evropě se na summitu v Haagu podařilo udržet Donalda Trumpa a USA v NATO. Cena za tento úspěch je však vysoká – dohoda o navýšení obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2035.
Evropa si může na chvíli oddechnout. Po měsících nejistoty a napjatých jednání se na summitu NATO v Haagu podařilo přesvědčit Donalda Trumpa, aby USA zůstaly součástí aliance. Trump se zavázal přispívat k obraně evropských spojenců další čtyři roky. Jenže za jakých podmínek? Tato dohoda není jen diplomatický úspěch, ale i pořádná výzva.
Summit v Haagu: Diplomatická výhra nebo Pyrrhovo vítězství?
Když se evropští lídři, včetně generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, scházeli v Haagu, panovala v sálech nervozita. Trumpova rétorika před summitem byla jako obvykle nepředvídatelná – jednou zpochybňoval článek 5 Severoatlantické smlouvy, základ kolektivní obrany, podruhé mluvil o odchodu USA z aliance. Nakonec se ale podařilo dosáhnout kompromisu. Trump formálně potvrdil závazek k článku 5, i když jeho rozhovory stále naznačují určitou nejistotu.
Klíčovým výsledkem summitu je dohoda o navýšení obranných výdajů členských států na 5 % HDP do roku 2035. Z toho 3,5 % má jít na armádu, techniku a vojáky, zatímco 1,5 % na širší bezpečnostní oblasti, jako je kyberbezpečnost nebo ochrana infrastruktury. Přinejmenším to zní jako jasný plán. Jenže oproti loňsku, kdy 23 z 32 evropských členů NATO dosahovalo nebo překračovalo cíl 2 % HDP, je to skok o pořádný kus výš. Pro Českou republiku, která v roce 2024 dávala na obranu 2,1 % HDP, by při úrovni HDP z roku 2023 znamenalo 5 % výdaje kolem 500 miliard korun. To není jen číslo na papíře – to je ekonomický nápor, který pocítíme všichni.
Trumpův transakční přístu
Trumpův přístup k NATO není žádnou novinkou. Už během svého prvního mandátu v letech 2017–2021 označoval alianci za „zastaralou“ a tlačil na Evropu, aby více platila. V roce 2018 dokonce údajně zvažoval vystoupení USA z NATO. Jeho rétorika „America First“ se v roce 2024 před volbami jen zostřila. A teď vidíme, že jeho transakční pohled – kdy vztahy se spojenci připomínají spíš obchodní dohodu než partnerství založené na hodnotách – zůstává nezměněn.
Evropští lídři, včetně našeho prezidenta Petra Pavla, sice vítají Trumpův závazek k obraně, ale za jakou cenu jsme ho získali? Diplomacie na summitu, jak někteří analytici naznačují, připomínala spíš „říši lichotek“, kdy se Trumpovi naslouchalo a ustupovalo, jen aby byl spokojen. A co když se za pár měsíců rozhodne změnit názor? Nebo když USA, jak plánují, letos v létě stáhnou desítky tisíc vojáků z Evropy? Tyto otázky zůstávají viset ve vzduchu a důvěra v americké závazky není tak pevná, jak bychom si přáli.
Budoucnost NATO: Jednota, nebo „vícerychlostní aliance“?
Stojíme před několika scénáři. Jeden z nich je transakční aliance, kde USA omezí svou přítomnost a Evropa bude muset nést větší břemeno. To by mohlo vést k posílení strategické autonomie Evropy, tedy schopnosti postarat se o sebe sama. Druhý scénář počítá s obnovením transatlantického partnerství, třeba po změně administrativy v USA. A pak je tu i ta nejčernější varianta – fragmentace NATO, kdy by se aliance rozpadla na „vícerychlostní“ bloky a Evropa by zůstala oslabená tváří v tvář hrozbám, jako je Rusko.
Přinejmenším je jasné, že dohoda z Haagu není konečným řešením, ale spíš začátkem nové kapitoly. Polsko, které už teď plánuje zvýšit výdaje na obranu až na 4,7 % HDP, nebo Estonsko, které plánuje téměř 4 %, ukazují, že některé země jsou připraveny jít napřed. Ale co státy jako Španělsko, které si vyjednaly větší flexibilitu? Nehrozí, že se NATO rozdělí na ty, co platí, a ty, co zaostávají?
Evropa, včetně České republiky, stojí před nelehkým úkolem – najít rovnováhu mezi finančními požadavky, bezpečnostními potřebami a politickou jednotou. Trumpův závazek je sice na papíře, ale jeho transakční přístup a plánované stažení vojáků z Evropy nám připomínají, že spoléhat se jen na USA už nemusí být udržitelné. Možná je čas, abychom si uvědomili, že bezpečnost není jen otázkou peněz, ale i společné vůle.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj inof: Reuters, Associated Press, Politico