Španělsko versus Airbnb: Proč zmizelo 65 000 nabídek z trhu?

Když stát říká „dost“ turistickým pronájmům

Píše se květen 2025 a Španělsko, jedna z nejnavštěvovanějších zemí světa, se rozhodlo zatnout tipec trhu s krátkodobými pronájmy. Ministerstvo pro ochranu spotřebitelů zde odstartovalo masivní kampaň, která vedla k odstranění přes 65 000 nabídek na platformě Airbnb. Důvod? Nová pravidla, která vstoupila v platnost letos v červenci, a která mají za cíl zkrotit divoký růst turistických pronájmů, jež podle mnohých ničí dostupnost bydlení pro místní obyvatele.

Tyto nabídky nebyly zrušeny jen proto, že by se někomu nelíbily. Španělská vláda zavedla povinnost registrace všech krátkodobých pronájmů do národního registru rekreačních nemovitostí. Bez platné licence? Žádný pronájem. A to není vše – nově se na tyto služby vztahuje i DPH ve výši 10 %, stejně jako na hotely. Kdo pravidla poruší, riskuje pokuty až do výše 600 000 eur. Přísné, říkáte si? Možná. Ale když se podíváme na širší kontext, dává to smysl.

Proč Španělsko tahá za brzdu?

Pojďme se podívat, co za tím vším stojí. Španělsko loni přivítalo rekordních 94 milionů zahraničních turistů. Turismus je zde ekonomickým tahounem, ale zároveň i trnem v patě. V oblastech jako Barcelona nebo Mallorca se ceny bydlení vyšplhaly do závratných výšek, protože investoři skupují nemovitosti a přeměňují je na lukrativní krátkodobé pronájmy. Výsledek? Místní obyvatelé, kteří si nemohou dovolit platit tisíce eur za nájem, jsou vytlačováni z center měst. Jak ukazují data, ve Španělsku je na Airbnb přibližně 428 000 aktivních nabídek. Když z nich více než 65 000 zmizí, je to jako kdyby z mapy vymazali celé menší město.

Přinejmenším tedy chápeme, proč španělská vláda jedná. Bytová krize není jen statistika, je to každodenní realita tisíců lidí. A tak zatímco v minulosti byly regulace spíše lokální – třeba Barcelona už v roce 2014 zavedla moratorium na nové licence – teď přichází celostátní řešení. Nový královský dekret z roku 2024 ukládá povinnosti nejen majitelům, ale i platformám jako Airbnb, které musí nelegální nabídky aktivně mazat. A co víc, společenství vlastníků bytů teď může hlasováním (třípětinovou většinou) zakázat krátkodobé pronájmy ve svých domech. Je to jako dát sousedům veto nad vaším podnikáním.

Co na to ekonomika? A co lidé?

Teď se ale dostáváme k otázce, která visí ve vzduchu: Je to správný krok, nebo střelba do vlastní nohy? Podle analýz Oxford Economics by tyto regulace mohly ohrozit až 400 000 pracovních míst a ekonomické příjmy ve výši 30 miliard eur. Turismus je přece pilířem španělské ekonomiky. Když majitelé malých apartmánů přijdou o příjem, když cestovní agentury ztratí klienty, kdo na to doplatí? My všichni, kteří milujeme španělské pláže a tapas, možná budeme platit víc za ubytování, protože nabídka se zúží.

Na druhé straně stojí argument sociální spravedlnosti. V absolutních číslech je bytová krize ve Španělsku alarmující – v některých městech stouply ceny nájmů oproti loňsku o desítky procent. Regulace mají vrátit bydlení zpět místním. Jenže, jak to už bývá, pravda leží někde uprostřed. Zatímco vláda v čele s premiérem Pedrem Sánchezem a ministrem pro práva spotřebitelů Pablem Bustinduyem tlačí na řešení bytové krize, platformy jako Airbnb varují před ekonomickými dopady. A majitelé nemovitostí? Ti se cítí jako oběti byrokracie.

Jak to dopadne na české turisty a majitele nemovitostí?

Možná si říkáte, že je to španělský problém. Ale podívejme se na to z našeho pohledu. Španělsko je jednou z nejoblíbenějších destinací českých turistů. Když se nabídka ubytování na Airbnb zúží, můžeme očekávat vyšší ceny. A co víc, pokud jste třeba majitelem nemovitosti ve Španělsku – a věřte, že jich mezi Čechy není málo – nová pravidla vás přímo zasáhnou. Registrace, daně, možné zákazy od sousedů. Najednou se z dovolenkového bytu stává administrativní noční můra.

A pak je tu ještě širší kontext. Španělské regulace nejsou osamělým krokem. Podobné kroky vidíme v Portugalsku, Itálii nebo třeba ve Francii. Není to náhodou signál, že se éra neomezeného Airbnb chýlí ke konci? Možná se vracíme k době, kdy dovolená znamenala hotel nebo penzion, a ne pronájem bytu od neznámého majitele. Nebo naopak – najdou platformy cestu, jak se s regulacemi vyrovnat?

Příklady, které mluví za vše

Podívejme se na konkrétní případ Barcelony, která je v boji proti Airbnb už roky na předních příčkách. Tamní magistrát už oznámil, že do roku 2028 chce krátkodobé pronájmy úplně vymýtit z některých čtvrtí. A co víc, místní obyvatelé v desítkách měst – od Valencie po Málagu – protestují proti přemíře turistů a požadují ještě tvrdší opatření. Na druhé straně slyšíme příběhy drobných majitelů, kteří díky Airbnb přežívají. „Pronajímám svůj byt, abych zaplatil hypotéku. Teď nevím, co budu dělat,“ cituje server Euronews jednoho z hostitelů. 

Co nás čeká dál?

Přejděme k výhledu. Na základě současných trendů se dá předpokládat, že regulace ve Španělsku budou pokračovat a možná se ještě zpřísní. Barcelona už teď nevydává nové licence, a pokud se tento model rozšíří, můžeme očekávat další tisíce zablokovaných nabídek. Zároveň ale platformy jako Airbnb nebudou sedět s rukama v klíně. Už teď investují do právní obrany a hledají cesty, jak se s novými pravidly vyrovnat – třeba větší spoluprací s úřady.

A co my, turisté a potenciální investoři? Možná je čas přemýšlet, jestli je Španělsko stále tou ideální destinací pro nákup dovolenkové nemovitosti. Nebo se naopak vyplatí počkat, až se trh ustálí? Jedno je jisté – éra divokého Airbnb, kdy si každý mohl pronajmout cokoli a jakkoli, je pomalu u konce. A ať už s tím souhlasíme, nebo ne, musíme se na to připravit.

Hledání rovnováhy

Španělské rozhodnutí zablokovat přes 65 000 nabídek na Airbnb je víc než jen administrativní krok. Je to pokus najít rovnováhu mezi ekonomickými přínosy turismu a sociálními potřebami místních obyvatel. Zatímco někteří v tom vidí spravedlnost, jiní varují před ekonomickými ztrátami. A my, kteří Španělsko milujeme jako destinaci, se musíme přizpůsobit nové realitě. Možná budeme platit víc, možná budeme hledat jiné cesty. Ale jedno je jisté – tenhle boj mezi státem a digitálními platformami ještě zdaleka neskončil.

Foto: Pixabay

Autor: Petr Poreba