Spalničky v Evropě. Epidemie na obzoru?

Evropa se ocitla v zajetí starého nepřítele. Spalničky, nemoc, kterou jsme považovali za téměř poraženou, se vrací s nevídanou silou. Rok 2024 přinesl rekordních 127 350 případů v evropském regionu, což je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) a UNICEF dvojnásobek oproti roku 2023 a nejvyšší číslo od roku 1997.

Když se minulost vrací

Od 60. let minulého století, kdy se zavedlo plošné očkování, jejich výskyt dramaticky klesl. WHO si dokonce stanovila ambiciózní cíl – eliminovat spalničky v Evropě do roku 2010. Jenže místo vítězství jsme od té doby čelili opakovaným vlnám. Vzpomeňte na rok 2010, kdy Bulharsko hlásilo přes 22 tisíc případů, nebo na rok 2019, kdy Česko zažilo největší epidemii za desetiletí a ztratilo status země bez spalniček. Dnes jsme na vrcholu další vlny. Co se pokazilo?

Hlavní příčinou je pokles proočkovanosti, který se zrychlil během pandemie COVID-19. Očkovací programy byly přerušeny, rodiče odkládali návštěvy lékařů a v některých zemích, jako je Rumunsko nebo Bosna a Hercegovina, klesla proočkovanost první dávkou vakcíny MMR pod 80 %. Přidejte k tomu šíření dezinformací o vakcínách a máte recept na katastrofu.

Evropa v číslech

Podle dat WHO a UNICEF, zveřejněných v březnu 2025, tvoří evropské případy spalniček z roku 2024 zhruba třetinu celosvětového výskytu. Více než 40 % nakažených byly děti mladší pěti let, tedy skupina nejvíce ohrožená vážnými komplikacemi, jako je zápal plic nebo encefalitida. Přes polovina případů skončila hospitalizací a do začátku března 2025 bylo hlášeno 38 úmrtí. Rumunsko je nejvíce zasaženou zemí s 6 401 případy a 8 úmrtími za období od června 2024 do května 2025, následují Francie, Španělsko a Itálie.

A co Česko? K polovině července 2025 jsme zatím na tom relativně dobře – evidujeme pouhých 9 potvrzených případů. Jenže proočkovanost ročních dětí je u nás jen 87 %, což je daleko pod hranicí 95 % potřebnou pro kolektivní imunitu.

Proč jsme zranitelní?

Pandemie COVID-19 nám ukázala, jak křehké mohou být i zdánlivě pevné systémy. Přerušení očkovacích kampaní během lockdownů a následná váhavost rodičů zanechaly v populaci mezery, kterými virus snadno proniká. K tomu se přidávají komunity s nízkou očkovaností, ať už z důvodu sociálního vyloučení, nebo ideologického odporu vůči vakcínám. A nezapomeňme na dezinformace – sociální sítě jsou plné mýtů o nebezpečnosti vakcín, které podkopávají důvěru veřejnosti.

Dopady jsou alarmující. V Evropě vidíme nejen zdravotní rizika, ale i ekonomickou zátěž. Náklady na léčbu, doočkovací kampaně a pracovní neschopnosti rodičů se šplhají do milionů. V Česku zatím přímé dopady necítíme tak silně, ale zvýšená zátěž na hygienické stanice a obavy veřejnosti jsou varovným signálem. Jak dlouho budeme moci říkat, že nás se to netýká?

Co s tím?

Odborníci z WHO a UNICEF jsou v názorech jednoznační: jedinou cestou je zvýšit proočkovanost. Potřebujeme doočkovací kampaně, lepší přístup k vakcínám a hlavně komunikaci, která rozptýlí obavy z očkování. Vlády musí jednat rychle – jak ukazuje Rumunsko, kde nízká proočkovanost vedla k tisícům případů, váhání se nevyplácí. Současně je třeba bojovat proti dezinformacím, což je úkol nejen pro stát, ale i pro média a vzdělávací instituce.

V Česku hrají klíčovou roli instituce jako Ministerstvo zdravotnictví, Státní zdravotní ústav nebo krajské hygienické stanice. Ale bez podpory veřejnosti to nepůjde. Jak přesvědčit rodiče, aby své děti očkovali, když důvěra v systém kolísá? Možná je čas na otevřený dialog místo přísných nařízení.

Co nás čeká? Na základě současných trendů lze odhadovat dva scénáře. Pokud se podaří zvýšit proočkovanost a zastavit šíření dezinformací, mohl by přenos spalniček v Evropě postupně ustat. Naopak, pokud zůstaneme pasivní, hrozí další vlny nákazy, zejména v zemích s nízkou očkovaností. Pro Česko je klíčové, abychom se dostali nad hranici 95 % proočkovanosti – jinak riskujeme, že se z dnešních 9 případů stanou stovky.

Spalničky nejsou jen zdravotní problém. Jsou zrcadlem, které nám ukazuje, jak křehká je naše společná imunita – nejen ta biologická, ale i sociální. Dokážeme se z této lekce poučit, nebo budeme čekat, až nás virus znovu předběhne?

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj info: WHO a UNICEF, Data o proočkovanosti a případech v ČR: Státní zdravotní ústav ČR a Ministerstvo zdravotnictví ČR (mzd.gov.cz), Statistiky o případech v EU/EHP: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)