Soudy upozorňují na dlouhé rozhodování finančního arbitra o neplatnosti smluv investičního životního pojištění.
Nejvyšší správní soud ČR zamítl kasační stížnost finančního arbitra proti rozsudku Městského soudu v Praze, kterým soud přikázal arbitrovi ve stanovené lhůtě vydat nález ve sporu klienta s Českou pojišťovnou, vyplývá z rozsudku, který má ČTK k dispozici. Podle arbitra zákon nestanoví žádné lhůty pro nalezení smírného řešení.
Finanční arbitr následně uzavřel řízení trvající déle než 18 měsíců a rozhodl ve prospěch klienta, když posuzovanou pojistnou smlouvu vyhodnotil jako neplatnou pro rozpor se zákonem. Právní závěry se podle odhadů expertů týkají stovek tisíc pojistných smluv ČP sjednaných zejména v letech 2005 až 2013. Podle ČP se ale rozhodnutí týká jen konkrétní pojistné smlouvy, a není ho možné vztahovat plošně na všechny produkty investičního životního pojištění.
„Rozsudek Nejvyššího správního soudu je ve své podstatě již jen deklaratorní rozhodnutí, které nemá žádné právní účinky,“ reagovala mluvčí arbitra Gabriela Dufková. V době jeho vydání byl totiž nález ve sporu již čtyři měsíce vydán. Soud dal podle ní současně finančnímu arbitrovi za pravdu, že se Městský soud v Praze nesprávně vypořádal s během lhůt pro vydání rozhodnutí finančního arbitra.
„Očekáváme, že finanční arbitr v jím vedených řízeních ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu neprodleně odstraní procesní vady způsobené jeho účelovým a nesprávným právním výkladem příslušných právních norem a nadále bude minimálně respektovat výklad soudu ke lhůtám v řízení,“ uvedl advokát Miroslav Němec, který v řízeních před finančním arbitrem zastupuje desítky klientů ve sporech s pojišťovnami.
Je podle něj smutnou realitou, že finanční arbitr dosud neuzavřel některá řízení zahájená již v roce 2014, a to navzdory lhůtě 90 dnů stanovené pro vydání nálezu příslušným zákonem o finančním arbitrovi.
Spory v oblasti životního pojištění jsou v působnosti finančního arbitra od 1. listopadu 2013. Podle informací na webových stránkách kanceláře arbitra zahájil úřad k září 2017 v oblasti životního pojištění 2351 řízení, avšak rozhodnutí vydal v 38 případech. „Situace je žalostná. Klient nejde se svým případem k soudu, ale obrací se na arbitra primárně kvůli rychlosti řízení. Aby se domohl nějakého výsledku, musí jej k tomu donutit prostřednictvím soudu, žalobou pro nečinnost,“ upozornil Němec.
Dufková upozornila na to, že arbitr je povinen usilovat zejména o smírné vyřešení sporu. Zákon o finančním arbitrovi podle ní nestanoví žádné lhůty pro finančního arbitra, aby ke smírnému řešení sporu došly. „Z povahy věci ani není stanovování jakékoliv lhůty pro dosažení smíru účelné, strany do toho nejde pod tlakem uplynutí lhůty nutit a omezovat jim prostor pro jednání,“ vysvětlila. O správnosti tohoto přístupu svědčí i počet smírně vyřešených sporů, který se dlouhodobě pohybuje mezi 60 až 70 procenty skončených řízení.
Městský soud v Praze eviduje podle mluvčí Markéty Puci 91 žalob podaných pro nečinnost proti finančnímu arbitrovi. Na 81 jich ale bylo podaných po 1. květnu 2018.
Průtahy v řízeních způsobené finančním arbitrem mohou podle Němce státní pokladnu přijít draho. Mimo nákladů řízení spojených se žalobami na nečinnost v řádu desítek tisíc za každý soudní spor, k jejichž úhradě byl finanční arbitr opakovaně odsouzen, existuje reálné riziko, že stát bude muset klienty za svou nečinnost odškodnit, uvedl. První z jeho klientů se již obrátil na finančního arbitra s výzvou k úhradě nemajetkové újmy za neodůvodněné průtahy v řízení.
ČTK