Sedmdesát pět procent Čechů zažilo v životě tíživou finanční situaci

Obavy z budoucnosti panují zejména u mladších ročníků, každý třetí se bojí finančních problémů v příštím roce. Vyplývá to z průzkumu IPSOS pro Provident Financial, který se zabýval zkušenostmi Čechů s finančními problémy.
Jen málo lidí v ČR nemuselo během svého života řešit žádnou finančně tíživou situaci. Téměř 75 % Čechů se za svůj život setkalo buď s obtížemi při shánění práce, nedostatkem peněz na účtu, pracovní neschopností, exekucí nebo jiným obdobným problémem. „I přes státní pomoc pandemie negativně ovlivnila finanční situaci mnoha domácností. V současné době bylo navíc pro mnoho z nich složité vytvořit si finanční rezervu, proto lze s narůstající inflací očekávat zhoršení jejich situace,“ říká Luboš Kratochvíl, analytik společnosti Provident. V části společnosti navíc vládnou obavy z budoucnosti, zejména mezi mladými. Třetina z nich se bojí, že se v následujícím roce dostane do finančních problémů. Tyto obavy má také pětina lidí starších 26 let.
Problémů ostatních si všímají více ženy
Z hloubkové analýzy projektu Neviditelní, který mapuje nejrizikovější skupiny obyvatel, vyplývá, že existuje v ČR pět takových skupin, které jsou náchylnější k finančním problémům. Současný průzkum IPSOS přidal varovné zjištění, že zástupce jedné z těchto rizikových skupin zná každý druhý Čech. Více než polovina obyvatel ČR zná alespoň jednoho rodiče samoživitele a třetina uvedla, že má minimálně dva známé, kteří se obávají, z čeho budou žít v důchodu. Další dvě pětiny ví alespoň o dvou lidech ve svém okolí, kteří nemají žádné úspory.
Všímavější vůči svému okolí jsou ženy. V průzkumu potvrdily, že ve svém okolí vědí o zástupcích téměř každé rizikové skupiny. Na druhé straně muži jsou si mnohem jistější, že neznají žádné zástupce u skupin, kde ženy váhají. „Podle výzkumu se také ženy častěji dostávají do finančně náročných situací, daleko častěji se ocitají samy na veškeré výdaje na provoz domácnosti, péči o rodinu a o děti, zároveň ale výrazně častěji pobírají minimální mzdu a musí mít více zaměstnání, aby zvládly rodinu uživit,“ vysvětluje Luboš Kratochvíl, analytik z Providentu.
Kritický zlom a nejistota před důchodem
Každý pracovněprávní vztah má specifika, ale z dlouhodobého hlediska je nejvýhodnější pracovat na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou, která vede k pravidelnému konstantnímu příjmu. Pracovní smlouvu na dobu neurčitou má se zaměstnavatelem uzavřenou jen něco víc než polovina Čechů, o trochu častěji jsou to muži. Tento pracovněprávní poměr je přitom považován za dlouhodobě nejvýhodnější, protože obsáhne odvody na zdravotní a sociální pojištění, které zaměstnancům zajistí pokrytí nemocenské dovolené nebo důchodu v budoucnu.
„Při analýze Neviditelných jsme zjistili významný pokles využívání smluv na dobu neurčitou s rostoucím věkem. Mezi skupinou 45-53 let a 54-65 let je pokles dokonce 20%. Počet nepracujících a důchodců přitom roste. Předdůchodový věk tak nejspíš představuje kritický zlom, kdy se prudce zvyšuje nejistota a tlak na životní úroveň domácnosti. Příčinou je pravděpodobně nezaměstnanost, ale také nízký náhradový poměr, tedy rozdíl mezi mzdou a důchodem,” poznamenává Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz – CETA.
Podle projektu Neviditelní je v České republice až půl milionu lidí, kteří částečně nebo plně pracují bez smlouvy ve stínové ekonomice. Tito lidé pak nedosáhnou na různé podpory, mají nízký starobní důchod a nemohou plně využívat jistot v zákoníku práce. Dohody o pracovní činnosti využívá 8,5 % Čechů, 7 % jsou OSVČ a ostatní jsou ve starobním důchodu, na mateřské dovolené nebo nemají práci.
Foto: Pixabay
Zdroj: AMI Communications