Krátkodobé pronájmy přes platformy jako Airbnb jsou v Česku, zejména v Praze, stále rostoucím fenoménem. Zatímco přinášejí ekonomické výhody a podporují cestovní ruch, vyvolávají také otázky o dostupnosti bydlení a kvalitě života v centrech měst. Jak se k tomu staví stát a co přináší novinky jako systém e-Turista?
Když se řekne Airbnb, většině z nás se vybaví možnost levného ubytování na dovolené, nebo příležitost přivydělat si pronájmem vlastního bytu. Jenže za touhle zdánlivě nevinnou platformou se skrývá mnohem složitější příběh. V České republice, kde turismus hraje klíčovou roli, se regulace krátkodobých pronájmů stala horkým tématem. Jak ukazují data, jen v Praze zabírají tyto pronájmy přes 2 % bytového fondu. Není to jen číslo – je to realita, která ovlivňuje životy tisíců lidí.
Praha v číslech: Turistický boom a jeho cena
Začněme tvrdými fakty. V roce 2023 dosáhl počet přenocování přes online platformy jako Airbnb nebo Booking v Česku téměř 9 milionů, přičemž více než polovina – 4,7 milionu – připadla na Prahu. Z toho 95,3 % tvoří zahraniční turisté, kteří hledají autentický zážitek za rozumnou cenu. Oproti loňsku, kdy jsme viděli postupný návrat turismu po pandemii, je to znatelný skok. V absolutních číslech to znamená, že v Praze je k dispozici přibližně 7 500 až 9 000 bytů pro krátkodobý pronájem, což odpovídá 2,2 % celkového bytového fondu města. A to není málo, když si uvědomíme, že v turistických čtvrtích jako Staré Město nebo Malá Strana je koncentrace ještě vyšší.
Problém je, že tyto byty často chybí na trhu dlouhodobých nájmů. Odborníci varují, že právě tento pokles nabídky tlačí ceny nájemného nahoru a zhoršuje dostupnost bydlení. Přinejmenším v Praze tak stojíme před otázkou: je turismus opravdu na prvním místě, nebo bychom měli myslet na to, kde budou bydlet místní?
Legislativa v pohybu: Od přísnosti ke kompromisu
Když se podíváme na vývoj za poslední roky, regulace Airbnb v ČR připomíná horskou dráhu. Ještě v roce 2024 se zdálo, že samosprávy dostanou silné nástroje k omezení krátkodobých pronájmů. Novela zákona o cestovním ruchu, kterou prosazoval tehdejší ministr Ivan Bartoš, měla obcím umožnit stanovit limity na počet dní pronájmu nebo minimální plochu na hosta. Jenže po odchodu Pirátů vládní koalice se vítr otočil. Pravomoci obcí byly výrazně omezeny a návrh zmírněn. Stát se tak rozhodl jít cestou kompromisu – místo tvrdých restrikcí přichází systém evidence.
Od roku 2026 má začít fungovat elektronický registr e-Turista. Ten ukládá všem ubytovatelům povinnost shromažďovat a reportovat údaje o hostech do státní databáze. Pokud se někdo vyhne registraci, hrozí mu pokuta až 100 000 korun. Cíl je jasný – větší transparentnost, lepší kontrola a efektivnější výběr daní a poplatků. Ale stačí to? Není to jen další byrokratická zátěž pro malé pronajímatele, zatímco velcí hráči na trhu si poradí?
Dvě strany mince: Kdo má pravdu?
Debaty o regulaci Airbnb jsou jako šachy – každý tah má své zastánce i odpůrce. Na jedné straně stojí městské samosprávy, hoteliéři a část politiků, kteří volají po přísnějších pravidlech. Argumentují, že krátkodobé pronájmy vylidňují centra měst, zvyšují ceny bydlení a narušují veřejný pořádek. Kdo by chtěl bydlet v domě, kde se každý týden střídají hluční turisté? Navíc hoteliéři poukazují na nerovné podmínky – zatímco oni musejí splňovat přísné normy a platit vysoké daně, mnozí pronajímatelé na Airbnb operují v šedé zóně.
Na druhé straně jsou pronajímatelé, investoři a část veřejnosti, kteří vidí v Airbnb ekonomickou příležitost. Pro mnohé je to způsob, jak si přivydělat, nebo pokrýt hypotéku. Krátkodobé pronájmy navíc podporují cestovní ruch a nabízejí turistům cenově dostupnější alternativu k hotelům. A řekněme si na rovinu – pokud bychom všechno zakázali, jen tak nezmizí poptávka po ubytování. Není lepší hledat rovnováhu, než vše plošně omezovat?
Od divokého západu k pravidlům
Abychom pochopili, kde jsme teď, musíme se ohlédnout zpět. Airbnb působí v Česku od roku 2009 a dlouhá léta to byl takový divoký západ – žádná pravidla, žádná regulace. První pokusy o omezení přišly v roce 2017, kdy se společenství vlastníků jednotek snažila zakazovat krátkodobé pronájmy ve svých domech. Nejvyšší soud ale v roce 2023 jasně řekl, že na to nemají právo. Mezi lety 2021 a 2024 se legislativa postupně zpřísňovala – Airbnb se začalo posuzovat jako podnikání, což přineslo povinnosti v oblasti daní a stavebních norem. A teď jsme svědky dalšího posunu. Otázkou zůstává, jestli je to posun správným směrem.
Co nás čeká? Výhled do blízké budoucnosti
Když se podíváme dopředu, zdá se, že přísná regulace ustupuje do pozadí. Na základě aktuálních politických změn lze odhadovat, že stát bude dál preferovat mírnější přístup zaměřený na evidenci a danění přes systém e-Turista, než na plošné limity. Zavedení tohoto systému, plánované na rok 2026, by mohlo přinést větší transparentnost, ale také administrativní zátěž pro menší pronajímatele. Zároveň je možné, že některá města jako Praha budou hledat cesty, jak prosadit přísnější pravidla na lokální úrovni. A co když se do hry víc zapojí Evropská unie? Pokud přijde přísnější regulace na unijní úrovni, Česko se jí pravděpodobně přizpůsobí.
Hledání zlaté střední cesty
Regulace Airbnb v Česku je jako chůze po laně – na jedné straně máme ekonomické přínosy turismu a svobodu podnikání, na druhé straně potřebu chránit dostupnost bydlení a klid místních obyvatel. Současný posun k systému e-Turista a mírnějšímu přístupu může být krokem správným směrem, ale jen pokud bude doprovázen jasnými pravidly a efektivní kontrolou. Jak ukazuje historie, jen tak nezmizí ani poptávka po krátkodobých pronájmech, ani problémy, které přinášejí. Najdeme nakonec tu správnou rovnováhu? To ukáže až čas.
Foto: Pixabay
Autor: Petr Poreba
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
