Propad české ekonomiky bude letos sice nejhlubší od ekonomické transformace, ale nebude dvouciferný. Neměl by překročit šest procent. Přesto se ČR úrovní produkce vrátí do roku 2016.
Na předcovidové úrovni bude až počátkem roku 2022. Novinářům to řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Slábnoucí obavy z pandemie budou podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila nahrávat rizikovějším investicím, což bude příznivě působit na kurz české koruny. Úrokové sazby zůstanou nějaký čas až „na podlaze,“ jejich zvyšování by ohrozilo ekonomickou rehabilitaci, dodal.
Návrat do původního stavu není žádoucí, protože česká ekonomika byla „nemocná“ již před pandemií, upozornila Horská. Jejími hlavními neduhy byly závislost na levné pracovní síle, automobilovém průmyslu, nedostatek kvalifikovaných osob, zaostávající vzdělávání a nedigitalizovaná státní správa. „Z krize můžeme vyjít posíleni, pokud se na tyto slabiny při budování moderní ekonomiky zaměříme. Jednou z cest je zapojit zdroje včetně Fondu obnovy EU,“ podotkla.
Česká ekonomika bude podle Horské k návratu na původní trajektorii růstu investic v následujících čtyřech letech potřebovat investovat minimálně 660 miliard korun. „Pokud bude ambice zlepšit kondici české ekonomiky, bude třeba investovat ještě více. Tři čtvrtiny těchto investic by měly jít ze soukromých zdrojů,“ poznamenala.
Digitalizace státní správy, robotizace, zavádění 5G sítí, dokončení páteřní sítě dálnic, nájemní bydlení, moderní zabezpečení železnic, vysokorychlostní železnice, zajištění energetické bezpečnosti jsou podle Horské příklady pro prosperitu nepostradatelných investic. Největší investiční manko v řádu stovek miliard korun je ale na straně veřejných financí, varovala.
ČTK