Konflikt, který by v prvním roce odepsal z globální ekonomiky 1,5 bilionu dolarů, není jen sci-fi scénářem. Analýza Bloomberg Economics k červnu 2025 varuje, že takové důsledky by měl plnohodnotný konflikt mezi Ruskem a NATO. Jaké by to mělo dopady na svět, Evropu?
Válka už dávno není jen o bojištích a ztrátách na životech. V 21. století má i ekonomickou tvář, která může být stejně zničující. Podle analýzy Bloomberg Economics by konflikt mezi Ruskem a NATO mohl v prvním roce způsobit pokles globální produkce o 1,5 bilionu amerických dolarů, což odpovídá zhruba 1,3 % celosvětového HDP. Tato částka přesahuje roční HDP většiny evropských zemí dohromady. Dlouhodobé náklady spojené s obnovou, podporou Ukrajiny a posílením armád by mohly během deseti let dosáhnout až 3,1 bilionu dolarů.
Proč tak vysoké číslo? Jde o kombinaci přímých nákladů na vojenské operace, prudkého růstu cen energií kvůli možnému přerušení dodávek z Ruska a paniky na finančních trzích, která by vedla k masivním výprodejům. Jak ukazují data Mezinárodního měnového fondu (MMF), už teď jsou globální trhy citlivé na jakékoli náznaky eskalace. A pokud by se konflikt rozhořel, dopady by pocítily i země, které nejsou přímo zapojeny – včetně Číny nebo USA.
Pobaltí jako sud střelného prachu
Pobaltí – Estonsko, Lotyšsko a Litva – je považováno za potenciální ohnisko konfliktu. V případě přímého útoku by tyto země čelily až 43% poklesu průmyslové výroby a obchodu. Evropská unie by podle odhadů zaznamenala pokles HDP o 1,2 %. A co Rusko? I přes ekonomický pokles o 1 % HDP by si udrželo vysoké vojenské výdaje – na rok 2025 plánuje vynaložit 13,2 bilionu rublů, tedy zhruba 6 % svého HDP.
Pro srovnání, Česká republika v roce 2024 investovala do obrany 2,09 % HDP, což je sice více než v minulosti, ale stále zaostáváme za předsunutými státy jako Polsko nebo pobaltské země, které už nyní dávají přes 4 %. A teď si představte, že bychom museli rychle navyšovat na 5 %, jak navrhuje vedení NATO na summitu v Haagu. Kde na to vezmeme?
Historie, která se opakuje?
Napětí mezi Ruskem a NATO není nic nového. Po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech jsme zažili krátké období naděje na spolupráci – vzpomeňte na program Partnerství pro mír nebo Radu NATO-Rusko z roku 2002. Jenže rozšíření Aliance na východ, zejména v letech 1999 a 2004, Moskvu rozladilo. Zlom přišel v roce 2014 s anexí Krymu a válkou na Donbasu. A od invaze na Ukrajinu v roce 2022, která trvá už čtvrtý rok, jsme svědky nejnapjatější situace od konce studené války.
Generální tajemník NATO Mark Rutte na summitu v Haagu varoval, že Rusko může zaútočit na členský stát během tří až pěti let. Na druhé straně Vladimir Putin na fóru v Petrohradě zdůraznil, že Rusko je připraveno bránit své zájmy za každou cenu. Je to jen rétorika, nebo reálná hrozba?
Jaké jsou scénáře?
Představme si nejhorší možný scénář – plnohodnotnou válku mezi Ruskem a NATO. Podle analýz amerického Institutu pro studium války (ISW) by to znamenalo nejen obrovské ztráty na životech, ale i ekonomický kolaps, který by se počítal v bilionech dolarů. A ano, i možné použití jaderných zbraní. Na druhé straně je tu střední scénář – lokální útok na Pobaltí, který by vyvolal reakci NATO, ale nevedl by k totální eskalaci. Ekonomické dopady by byly vážné, ale zvládnutelné.
Existuje i varianta zmrazeného konfliktu, kdy by válka na Ukrajině ustala, ale napětí a hybridní hrozby by pokračovaly. A pak je tu slabá naděje na diplomatické zmírnění – pokud by se podařilo vyjednat bezpečnostní záruky, mohli bychom se vyhnout nejhoršímu. Jak ale ukazují data ISW a Bundeswehru, riziko přímého střetu zůstává reálné minimálně do konce dekády.
Připraveni na nejhorší?
Představa války, která by svět stála 1,5 bilionu dolarů jen v prvním roce, je děsivá. A přesto je to scénář, který musíme brát vážně, zvlášť když jsme součástí NATO a ležíme v srdci Evropy. Otázka zní: Jsme připraveni? Zvyšování výdajů na obranu a posilování naší odolnosti vůči hybridním hrozbám je nezbytné, ale za jakou cenu? A dokážeme jako společnost najít rovnováhu mezi bezpečností a každodenními potřebami?
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický