Volba nových členů rad České televize a Českého rozhlasu bude jedním z nejsledovanějších bodů jednání Sněmovny příští týden.
V úvodním kole by se mohli poslanci zabývat například pravidly nakládání se střelnými zbraněmi nebo stanovením mantinelů pro lobbování politiků. Rozhodnou o zřízení komise k hybridním hrozbám. Schůze dolní komory pokračuje od úterního odpoledne.
Obměna rad dvojice veřejnoprávních médií je v plánu ve středu. Poslanci budou volit šest členů patnáctičlenné televizní rady a dva členy devítičlenné rozhlasové rady. Pozornost vyvolává zejména volba televizních radních. Šanci zasednout v radě mají i kandidáti, kteří vyvolávají spory. Patří k nim ekonomka Hana Lipovská, jejíž nominaci zpochybnila zhruba čtvrtina senátorů. Mezi uchazeči je také moderátor a kritik televize Lubomír Veselý známý pod jménem Luboš Xaver Veselý.
V případě televizní rady postoupilo do volebního finále 18 kandidátů. Patří k nim například i ekonomové Pavel Kysilka a Vladimír Pikora, bývalý hokejista Jiří Šlégr a někdejší šéf zpravodajství ČT Roman Bradáč. Dva rozhlasové radní budou poslanci vybírat z šesti finalistů. Šanci usednout v radě mají třeba ředitel Národního muzea Michal Lukeš a historik Jaroslav Šebek. Místo může obhájit nynější předsedkyně rady Hana Dohnálková.
Vedle vládního návrhu o podmínkách nakládání se zbraněmi by poslanci mohli projednat také poslaneckou předlohu, jež by zakázala zakládání a organizování paramilitárních ozbrojených skupin k prosazování politických nebo ideologických cílů. Návrh by ale také zavedl dobrovolné kurzy střelecké přípravy. Účastníci by spadali do zálohy k zajištění bezpečnosti a obrany státu.
Na programu je v úvodním kole také vládní novela o soudech a soudcích, jejíž části představitelé soudů kritizují. Nesouhlasí s tím, aby komise pro výběr nových soudců sestavoval ministr spravedlnosti. Zaznívají obavy z možného vlivu politiků na soudní moc.
Poslanci by se mohli začít zabývat i novelou informačního zákona, který má ochránit úřady a další instituce před zneužíváním práva na údaje ze strany žadatelů. Dostaly by možnost odmítnout poskytnutí informace v případě, kdy lze dovodit, že cílem žádosti je způsobit nepřiměřenou zátěž úřadu nebo nátlak na člověka, kterého se požadovaná informace týká.
Komise k hybridním hrozbám by měla vzniknout místo původně navrhované vyšetřovací komise, která měla zhodnotit možný vliv autoritářských režimů na dění v Česku. Kritici upozorňovali na to, že zjevně míří na vlivy Číny a Ruska. Zněly i pochyby o tom, zda by komise dokázala něco vyšetřit.
ČTK, foto Pixabay
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
