Piráti zpochybňují informace ministerstva financí o přínosu elektronické evidence tržeb (EET) pro českou ekonomiku.
Ministerstvo podle nich použilo nevěrohodnou metodiku a účelově si pro výpočet vybíralo data. Zatímco ministerstvo na dotaz Pirátů uvedlo, že v roce 2017 přinesla EET veřejným rozpočtům 5,4 miliardy korun, podle pirátské analýzy může být výnos kdekoli v intervalu minus deset až plus deset miliard korun, řekl na tiskové konferenci poslanec Mikuláš Ferjenčík. Ministerstvo financí obvinění z účelových výpočtů odmítlo.
Ministerstvo podle Pirátů počítá výnos EET tak, že státní příjmy z daně z přidané hodnoty (DPH) v sektorech, kde je evidence zavedena, očistí o hospodářský růst a rozdíl označí za přínos EET. Ferjenčík uvedl, že ministerstvo si účelově vybralo ta data statistického úřadu, podle nichž by byl výnos EET nejvyšší, tedy nominální růst inkasa DPH neočištěný o inflaci.
„Není to pravda. Cena zboží a služeb pro výpočet DPH už v sobě vliv inflace obsahuje a použití stálých cen (bez inflace) by pro jakékoliv meziroční porovnání daně z přidané hodnoty nedávalo vůbec smysl. Podobně si počínají i nadnárodní instituce jako OECD či Mezinárodní měnový fond,“ uvedl mluvčí MF Michal Žurovec.
Ferjenčík také řekl, že podle metodiky ministerstva by EET mělo přínosy i v sektorech, kde evidence zavedena není. „Vláda v těchto oborech argumentuje vlivem kontrolních hlášení, ale současně vliv kontrolních hlášení nijak neodečítá v oborech, kde EET zavedeno je,“ řekl poslanec.
Vládní údaje o přínosu EET proto označil za pochybné. „(Premiér) Andrej Babiš (ANO) si to prostě vycucal z prstu a následně ministerstvo zapracovalo na tom, aby čísla seděla na to, co jim pan šéf řekl, že má vyjít,“ řekl Ferjenčík. Vláda podle něj informace o přínosu evidence účelově nadhodnocuje.
Podle MF je ovšem argument, že v případě výpočtu EET není zohledňován vliv kontrolního hlášení či dalších opatření, nepřesný. „Kontrolní hlášení způsobilo silný nárůst inkasa v roce 2016, kdy bylo jako plošné a nenáběhové opatření jednorázově zavedeno. Proto je vliv kontrolního hlášení v dalších letech pouze omezený. Naproti tomu efekt EET se začal naplno projevovat až ve zmíněném roce 2017, kdy již byl nárůst inkasa vlivem kontrolního hlášení započítán,“ uvedl Žurovec.
EET začala v Česku platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Vláda usiluje o její rozšíření i na další obory – plánovaná třetí vlna by se měla týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Čtvrté vlně by pak měli podléhat vybraní řemeslníci. Kabinet při snaze rozšířit EET argumentuje přínosem evidence pro ekonomiku.
ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
