Nejvíc času trávíme prací, nejdůležitější pro nás ale je rodina. Kovidová pandemie pro téměř třetinu Čechů změnila priority od práce k osobnímu životu a zdraví. A každý druhý člověk míní, že ani do deseti let nástup technologií trh práce nijak zásadně nezmění.
„Zaměstnavatelé mají pořád velký zájem o nábor lidí, přitom volných zájemců o práci je na trhu málo a přesvědčit je ke změně je čím dál těžší. Proto jsme se rozhodli zmapovat aktuální postoje Čechů k práci,“ říká František Boudný, ředitel Předvýběru.CZ.
Nejvíce lidí sice pracuje přesčas jenom jednou nebo dvakrát měsíčně (24 %), ale pětina (21 %) i několikrát týdně. Jenom třináct procent lidí po pracovní době vypne mobil a nečte e-maily, naopak téměř každý druhý (48 %) se domnívá, že „člověk musí být ve střehu“ a jsou na příjmu, i když jim „padla“.
Důležitější než práce je rodina, zdraví a volný čas
Ze všeho nejvíc trávíme čas prací (31,5 hodin týdně), osmnáct hodin věnujeme volnému času s rodinou a 14,4 hodiny pracujeme pro rodinu. „Osmadvacet procent lidí po zkušenostech s kovidovou pandemií nyní považuje za důležitější než práci osobní život a zdraví,“ upozorňuje šéf personálky František Boudný. Rodina je důležitější než práce podle 86 % účastníků průzkumu, 47 % uvádí zdraví včetně sportu, meditace či zdravého stravování a 45 % volný čas, cestování, kulturu, hobby.
Mírně větší vliv na změnu postojů k práci měl kovid než válka proti Ukrajině, zhruba každý druhý respondent ale svoje hodnoty nijak nezměnil.
Práce nás živí – a baví, robotů se nebojíme
Pracujeme především kvůli obživě (85 % respondentů), přesto ale každý druhý člověk od práce také očekává možnost dělat, co ho baví. „Potvrzuje se, že velká část lidí nechodí do práce jenom kvůli výplatě,“ říká šéf Předvýběru.CZ. Osmadvacet procent dotázaných považuje za důležitou možnost rozvíjení svých dovedností a stejně velký je podíl těch, kteří chtějí na pracovišti najít dobrý tým a přátele.
Poslední dobou se hodně mluví o automatizaci a umělé inteligenci, přesto 47 % lidí očekává, že technologie budou zaměstnance nahrazovat jenom pomalu a ani za deset let nepřinesou významnou změnu. Téměř třetina respondentů se ztráty práce nebojí, protože míní, že stroje lidi sice nahradí, ale vzniknou nové profese. Každý pátý respondent se ale bojí o práci. Pět procent lidí očekává, že roboti nahradí lidi, ale díky vyšší produktivitě budou moct žít ze základního příjmu od státu.
Data pro reprezentativní průzkum v únoru sesbírala agentura Talk Online Panel na vzorku 500 respondentů ve věku 18-64 let.
Foto: Pixabay
Zdroj: e.vox