V červenci předložila Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové návrh nového sedmiletého rozpočtu na období 2028–2034, jehož objem se pohybuje kolem 1,8 bilionu eur. Tento ambiciózní plán však narazil na tvrdý odpor Německa, které ho označilo za „nepřijatelné“.
Rozpočet jako zrcadlo nových časů
Představme si rozpočet EU jako společný fond, do kterého každý přispívá podle svých možností, ale o výdajích se rozhoduje kolektivně. Tentokrát je na stole návrh, který oproti současnému víceletému finančnímu rámci (2021–2027) ve výši 1,2 bilionu eur představuje skok na 1,8 bilionu eur. Podle údajů Evropské komise má tento plán pokrýt nové priority: obranu, konkurenceschopnost, pomoc Ukrajině ve výši 100 miliard eur a větší flexibilitu pro krizové situace.
Německo, jako největší čistý plátce do unijní pokladny, se však postavilo na odpor. Berlín argumentuje, že v době, kdy mnohé státy, včetně něj samotného, musejí šetřit a konsolidovat své národní rozpočty, je takové navýšení nepřiměřené. Německý ministr financí Lars Klingbeil varoval před dopady na investice a ekonomiku. Nové zdroje financování, jako daň z velkých korporací (tzv. CORE) nebo odvod 15 % ze spotřební daně na tabák do unijního rozpočtu, považuje za hrozbu pro konkurenceschopnost.
Nové daně, staré obavy
Evropská komise navrhuje, aby se rozpočet EU nefinancoval jen z příspěvků členských států, ale i z nových „vlastních zdrojů“. Mezi nimi vyniká daň CORE, která by měla ročně vynést desítky miliard eur od velkých firem s obratem nad 100 milionů eur. Dalším návrhem je odvod části spotřební daně z tabákových výrobků – konkrétně 15 %, což by pro Českou republiku znamenalo ztrátu asi 8 miliard korun ročně z národního rozpočtu. K tomu přibývají poplatky z elektroodpadu či uhlíkové clo (CBAM).
Proč tolik odporu? Německo a další „šetrné státy“ jako Rakousko či Nizozemsko vidí v těchto novinkách nebezpečí. Nové daně by podle nich mohly odrazovat investory a zatížit firmy, které už teď čelí globální konkurenci. EU si nemůže dovolit stavět další překážky, když už teď ztrácíme tempo oproti USA či Číně.
Česko na vážkách: Méně peněz, více otázek
A jak se k tomu stavíme my? Česká republika se připravuje na nepříjemnou realitu – podle odhadů by se naše alokace z unijního rozpočtu mohly v příštím období snížit o 30 až 50 %. To znamená méně peněz na infrastrukturu, zemědělství či regionální rozvoj. Ministr financí Zbyněk Stanjura zdůrazňuje potřebu efektivního a pružného rozpočtu bez zbytečné byrokracie, zatímco europoslanec Alexandr Vondra (ODS) otevřeně kritizuje nové unijní daně. „Nemůžeme si dovolit posílat další miliardy do Bruselu, když je potřebujeme doma,“.
Přesto není český postoj jednoznačně odmítavý. Někteří politici a analytici uznávají, že větší rozpočet EU může být klíčový pro bezpečnost a obranu, zvlášť v době, kdy válka na Ukrajině stále ovlivňuje celý kontinent.
Od zemědělství k obraně
Rozpočet EU vždy odrážel dobu, ve které vznikal. Ještě před deseti lety šly hlavní prostředky do zemědělství a kohezní politiky, tedy na vyrovnávání rozdílů mezi bohatšími a chudšími regiony. Pandemie covid-19 a následně válka na Ukrajině ale vše změnily. Současný rozpočet 2021–2027 ve výši 1,2 bilionu eur, doplněný fondem NextGenerationEU za 807 miliard eur, už kladl důraz na inovace, digitalizaci a obranu. A návrh na příští období tento trend jen posiluje – 100 miliard eur na pomoc Ukrajině je jen jedním z příkladů, jak se priority EU posouvají.
Proč je to důležité? Protože tyto změny nejsou jen čísla na papíře. Dotýkají se nás všech – od zemědělců, kteří mohou přijít o dotace, po firmy, které čelí novým daním, až po běžné občany, kteří cítí dopady na životní úroveň.
Dlouhá cesta kompromisů
A teď ta klíčová otázka: kam to všechno směřuje? Vyjednávání o rozpočtu EU pro roky 2028–2034 budou podle všeho pořádná bitva. Schválení vyžaduje jednomyslnost všech členských států a souhlas Evropského parlamentu. Německý odpor by mohl vést k omezení ambicí rozpočtu nebo k přepracování nových daní. Na druhou stranu Francie, která větší rozpočet podporuje, bude tlačit na investice do obrany a bezpečnosti.
Pro Českou republiku je klíčové, aby se nám podařilo vyjednat co nejlepší podmínky a minimalizovat dopady, jako je ztráta 8 miliard korun ročně kvůli tabákové dani.
Návrh rozpočtu EU za téměř 2 biliony eur je jako zkouška ohněm pro jednotu Evropské unie. Německo svým odmítavým postojem otevírá debatu, která se dotýká nás všech: kolik jsme ochotni do společné kasy přispět a za co? Před námi leží složitá jednání, jejichž výsledek rozhodne nejen o budoucnosti unijních financí, ale i o tom, jak silná a odolná EU bude v nejistých časech.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Politico, Detaily návrhu rozpočtu: europa.eu, Reakce českých politiků a ekonomů: ceskatelevize.cz, Historický kontext a priority EU: mfcr.cz