Zatímco rozpočet Evropské unie na rok 2025 je už schválený, za zavřenými dveřmi se rodí plán na další sedmiletku. Nejbohatší země EU, jako Německo či Nizozemsko, údajně ve Vídni tajně ladí své postoje, zatímco jednání o víceletém finančním rámci na období 2028–2034 se mění v kmenové střety. Co to znamená pro nás v Česku, když se na stole objevuje návrh na rozpočet téměř 2 biliony eur?
Co se děje ve Vídni?
Zatím neexistují ověřené zprávy o tajné schůzce nejbohatších zemí EU ve Vídni, spekulace o neformálních setkáních „šetrných států“ jako je Německo, Nizozemí či Rakousko kolují. Tyto země, označované jako čistí plátci, mají jasný cíl – bránit navýšení unijního rozpočtu, který Evropská komise navrhuje na téměř 2 biliony eur pro období 2028–2034, což odpovídá 1,26 % hrubého národního produktu EU.
Pro srovnání, aktuální rozpočet na rok 2025 činí 199,44 miliardy eur v závazcích a 155,21 miliardy eur v platbách, jak uvádí oficiální dokumenty Evropské komise. Největší část, 78 miliard eur, míří na soudržnost a odolnost, zatímco zemědělství a životní prostředí si ukrojí 56,7 miliardy. Nový návrh Komise přináší i nové priority jako obrana, podpora Ukrajiny nebo konkurenceschopnost. Není divu, že se bohatší státy, které do společné kasy přispívají nejvíc, staví na zadní.
Kdo platí a kdo bere?
Rozpočtová jednání v EU nejsou žádnou novinkou. Už od 80. let, kdy Velká Británie vyjednala svůj slavný „rabat“, je jasné, že peníze rozdělují Evropu na dva tábory. Na jedné straně stojí čistí plátci – tedy země jako Německo, Nizozemsko nebo Rakousko, které do rozpočtu dávají víc, než z něj dostávají. Na druhé straně jsou čistí příjemci, mezi něž patří i Česká republika, která od vstupu do EU v roce 2004 získala o 1,25 bilionu korun více, než sama přispěla. Jen za první pololetí roku 2025 činilo naše kladné saldo 24 miliard korun.
Tahle dynamika není jen o číslech. Je to střet hodnot a priorit. Zatímco bohatší země tlačí na fiskální kázeň a obávají se, že nové daně – například z emisních povolenek nebo uhlíkové clo – oslabí jejich firmy, státy jako Česko brání politiku soudržnosti a zemědělské dotace. Proč? Protože tyto peníze znamenají nové silnice, modernizaci venkova nebo investice do regionů, které zaostávají. Pamatujete na rozšíření EU v roce 2004? Tehdy se rozpočtové spory vyostřily, protože noví členové přinesli nové nároky. A dnes, o dvacet let později, jsme na tom podobně.
Co je v sázce?
Možná jste slyšeli o tzv. trilozích neboli kmenových jednáních. Jsou to neformální, ale klíčové schůzky mezi Evropskou komisí, Parlamentem a Radou EU, kde se láme chleba. A právě tady se teď rozhoduje o budoucnosti. Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové tlačí na ambiciózní plán – více peněz na obranu, inovace a pomoc Ukrajině. Jenže Německo a další „šetrné státy“ mají jiné priority. Fiskální odpovědnost, konsolidace národních rozpočtů a strach z nových daní – to jsou jejich argumenty.
Naopak Francie a Itálie, které se potýkají s vysokým veřejným dluhem, hledají balanc. Chtějí evropské investice, ale zároveň musejí šetřit doma. A co my? Česká republika zaujímá pragmatický postoj. Podporujeme nové priority, ale zároveň si nemůžeme dovolit přijít o fondy na soudržnost nebo zemědělství. Snížení těchto alokací by pro nás znamenalo méně peněz na infrastrukturu nebo venkov. A to by bolelo.
Tři možné cesty
Když se podíváme do budoucna, rozpočtová jednání pro období 2028–2034 mohou dopadnout různě. První scénář je ambiciózní – schválení návrhu Komise s rozpočtem kolem 2 bilionů eur. To by znamenalo více peněz na nové výzvy, ale za cenu tvrdých kompromisů. Druhá možnost je kompromisní – rozpočet se sníží, ale zachová se podpora zemědělství a soudržnosti. A pak je tu minimalistický scénář, kdy škrty budou drsné a odpovědnost se přesune na národní rozpočty. To by mohlo oslabit společné projekty, třeba v oblasti obrany.
Co na to bude mít největší vliv? Geopolitická situace, zejména válka na Ukrajině. Ekonomické napětí a splácení dluhů z covidového fondu NextGenerationEU. A samozřejmě postoje jednotlivých vlád a Evropského parlamentu. Výsledek se očekává až koncem roku 2026 nebo v roce 2027.
Bitva o evropskou budoucnost
Rozpočet EU není jen o číslech na papíře. Je to zrcadlo našich priorit, hodnot a schopnosti spolupracovat. Ačkoliv tajné schůzky ve Vídni zůstávají nepotvrzené, jedno je jasné – jednání o víceletém finančním rámci na období 2028–2034 jsou klíčová pro budoucnost celé Unie. Pro Česko jde o hodně. Ztratíme peníze na rozvoj regionů, nebo se nám podaří prosadit kompromis?
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: europa.eu, Politico
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
