Evropský parlament se v roce 2025 zaměřil na Agenturu EU pro azyl (EUAA) kvůli vážným nedostatkům v jejím řízení. Zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) z konce roku 2024 odhalila protekce při povyšováních a špatné řešení stížností na obtěžování.
Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT) proto odložil rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2023. Tento spor odhaluje hlubší problémy v unijních institucích, které ovlivňují i naši spolupráci v oblasti migrace.
Co se vlastně stalo?
Agentura, která má pomáhat řídit migrační toky v Evropě, se sama potýká s interními problémy. V roce 2024 OLAF dokončil vyšetřování na základě anonymní stížnosti zaměstnanců EUAA. Zpráva označila situaci jako „velmi znepokojivou“. Podle OLAF jde o systémové pochybení v řízení lidských zdrojů a transparentnosti rozhodnutí.
V březnu 2025 správní rada EUAA, složená ze zástupců členských států včetně Česka, rozhodla nezahájit disciplinární řízení proti výkonné ředitelce Nině Gregori ani dalším zaměstnancům. Místo toho vydala doporučení na zlepšení vnitřních postupů. To rozhořčilo Evropský parlament. Výbor CONT v dubnu 2025 odložil rozhodnutí o udělení absolutoria, což je formální schválení rozpočtu, které potvrzuje, že peníze EU byly použity správně. V květnu parlament toto zdržení podpořil, a v červenci poslanci vyjádřili frustraci z pomalého přístupu k detailům OLAF zprávy.
V září se situace posunula. CONT navrhl udělit absolutoria za rok 2023, ale s podmínkou implementace reforem a pravidelných kontrol. Konečné hlasování se očekává brzy. EUAA mezitím reagovala: posílila řízení v oblasti lidských zdrojů, zavádí svůj první „Fundamental Rights Strategy“ a monitorovací mechanismus pro azylová pravidla v členských státech. Je to krok vpřed, ale stačí to?
Historický kontext a systémové problémy
Tato kauza není osamocená – připomíná nám skandály v agentuře Frontex, která chrání vnější hranice EU. Od roku 2016, kdy EUAA nahradila starší EASO, se snaží koordinovat azylovou politiku v době rostoucí migrace. Frontex prošla bouří: zatajování faktů, porušování lidských práv a špatná správa vedly k rezignaci ředitele a zásahům OLAF. EUAA teď navazuje na tuto pošramocenou tradici.
My v Česku to známe – naše legislativa v roce 2025 zpřísnila azylové procesy, což odráží kritický postoj k unijním řešením. Ale přímé dopady na ČR? Žádné výrazné. Naše firmy ani občané nejsou přímo postiženi; spíš to posiluje celkový dohled nad EU institucemi.
Nezávislé analýzy, například z nevládních organizací, v tom vidí dlouhodobý problém: unijní agentury pro migraci trpí nedostatkem odpovědnosti. Evropský parlament zdůrazňuje transparentnost, EUAA se brání a poukazuje na reformy, zatímco OLAF drží detaily v tajnosti. Česko zůstává rezervované – naši zástupci jako Tomáš Urupek nebo Jan Werner ve správní radě se podíleli na rozhodnutích, ale veřejně mlčí. Ministerstvo vnitra se soustředí na praktickou implementaci, ne na kampaň.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Politico.eu, europa.eu, Ministerstvo vnitra ČR