CCBE je znepokojena dopady, který může mít jakékoli opatření EU na přístup Europolu k osobním údajům na profesní tajemství nebo na ochranu důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem.
Rada evropských advokátních komor tak reaguje na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o spolupráci Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem na podporu vyšetřování trestné činnosti a jeho úlohu v oblasti výzkumu a inovací.
Rozšíření mandátu a nové pravomoci
Strategie bezpečnostní unie EU z července 2020 vykreslila obraz rychle se vyvíjejícího prostředí bezpečnostních hrozeb v celé Unii a stanovila řadu kroků k tomu, aby bezpečnostní politika Unie obstála i v budoucnu, řešila vyvíjející se hrozby a vybudovala silný evropský bezpečnostní ekosystém. Klíčovým prvkem strategie je plánované posílení mandátu Europolu. Tato iniciativy vzešla z Rady EU na návrh členských států. Je součástí balíčku opatření, který Komise předložila v prosinci 2020 s cílem posílit reakci EU na terorismus, včetně návrhu, kterým se mění nařízení o Schengenském informačním systému s cílem umožnit Europolu vkládat údaje do SIS. Návrh rozšiřuje stávající mandát Europolu mimo jiné s cílem umožnit agentuře účinně spolupracovat se soukromými subjekty a podporovat vyšetřování členských států s použitím rozsáhlých, komplexních datových souborů, posílit její úlohu v oblasti výzkumu a inovací a zlepšit spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce.
Návrh stanoví nové pravomoci, které mají být Europolu uděleny ke zpracování osobních údajů na podporu trestního vyšetřování, k předání operativních osobních údajů jinému orgánu Unie, úřadu nebo agentuře „považuje-li to za nezbytné pro plnění úkolů uvedených subjektů“, přijímat osobní údaje přímo od soukromých subjektů a zpracovávat tyto osobní údaje „aby se zabránilo šíření on-line obsahu souvisejícího s terorismem nebo násilným extremismem v krizových situacích“, a zpracovávat osobní údaje pro výzkumné a inovační účely.
Absence společné definice
CCBE prostřednictvím svého výboru pro sledovací aktivity podrobila návrh nařízení analýze a připravila Stanovisko, na němž se podílela i stálá zástupkyně a česká delegace ČAK při CCBE. Evropské advokátní komory mají za to, že pojmy „národní bezpečnost“, „boj proti terorismu“, prevence „násilného extremismu“; jakož i vyvolání domnělé potřeby řešit krizové situace často používají státy a jiné orgány k odůvodnění domnělé nutnosti získat přístup k osobním údajům. Hlavním problémem v tomto ohledu je absence jakékoli mezinárodně uznávané společné definice těchto pojmů, což soudům ztěžuje účinné zajištění, aby kontrolní opatření splňovala podmínky toho, co je nezbytné a přiměřené. „CCBE se domnívá, že jakýkoli přímý nebo nepřímý přístup k osobním údajům občanů prováděný státem by měl spadat do mezí právního státu, a vzhledem k tomu, že by představoval zásah do základních práv, musí být přiměřený, a zejména musí být omezen na minimum, pokud jde o rozsah dohledu a dobu uchovávání údajů,“ konstatuje se ve stanovisku.
Profesní tajemství
CCBE obzvláště znepokojena dopady, který může mít jakékoli opatření EU na přístup Europolu k osobním údajům na profesní tajemství nebo na ochranu důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem. Zdůrazňuje, že poskytovatelé internetových služeb nebo orgány činné v trestním řízení a Europol by měli být povinni zajistit, aby technologie používané ke shromažďování, zpracování a výměně osobních údajů mezi nimi zaručovaly, že nebude obecně zasahováno do údajů chráněných profesním tajemstvím. „V každém případě by orgány činné v trestním řízení měly být povinny používat všechny dostupné technologické prostředky k tomu, aby materiál chráněný profesním tajemstvím byl chráněn mimo rámec dohledových operací nebo shromažďování, uchovávání, zpracování a předávání osobních údajů. Rozvoj této technologie by měl být prioritou.“
Nepostačující kontrola
CCBE se rovněž domnívá, že jakákoli dohledová činnost prováděná donucovacími orgány musí být regulována s odpovídající specifičností a transparentností. Tato zásada se musí vztahovat i na Europol. Každé evropské opatření týkající se pravomocí Europolu přistupovat k osobním údajům proto musí podléhat účinné legislativní kontrole v jasném regulačním rámci. „Současná legislativní kontrola a navrhovaná ustanovení o posílení nepostačují k zajištění účinného demokratického dohledu nad činnostmi Europolu. Pokud jde o rizika a hrozby pro základní práva způsobené zpracováním osobních údajů donucovacími orgány a Europolem, nařízení by mělo stanovit konkrétnější pravomoci a odpovědnost a účinné sankce a další vhodné důsledky v případě zjištění porušení základních práv“.
CCBE zdůrazňuje, že návrh nesmí Europolu umožnit přímou výměnu informací se soukromými stranami, aby nedošlo k obcházení potřeby předchozího soudního povolení a nezávislého a nestranného systém dohledu. Dále podotýká, že nařízení o Europolu stanoví, že dotčené subjekty údajů mohou podat stížnost u EIOÚ v případě neoprávněného zpracování osobních údajů Europolem.
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek