EU versus Čína: Nová pravidla pro zdravotnické zakázky

Krok k reciprocitě: Co se děje?

Evropská unie se rozhodla pro zásadní krok. K 20. červnu 2025 přijala Evropská komise opatření, které omezuje účast čínských společností na veřejných zakázkách v oblasti zdravotnických prostředků. Pokud má zakázka hodnotu nad 5 milionů eur, nabídka nesmí obsahovat více než 50 % vstupů z Číny – a to i v případě, že ji podává nečínská firma. Jak ukazují data z oficiálních zpráv EK, trh s těmito produkty v EU má hodnotu zhruba 150 miliard eur ročně.

Proč teď? Důvod je prostý, i když složitý. Zpráva EK z ledna 2025 odhalila, že až 87 % čínských veřejných zakázek na zdravotnické prostředky bylo zatíženo diskriminačními praktikami vůči evropským výrobcům. Jinými slovy, zatímco Čína uzavírá svůj trh před námi, my jsme jejich firmám dveře otevírali dokořán. A to se Bruselu přestalo líbit. Jde o první použití Nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (IPI), přijatého v roce 2022, který má být jakousi obchodní zbraní proti nerovným podmínkám.

Historická nerovnováha

Připomeňme si, jak to všechno začalo. Mezi lety 2015 a 2023 se čínský vývoz zdravotnických prostředků do EU více než zdvojnásobil. Podle statistik z roku 2024 tvořila Čína 13,4 % dovozu těchto produktů do EU, přičemž u respirátorů dosahovala dominance 44,6 % a u obvazů dokonce 49 %. To jsou čísla, která nelze přehlédnout. Na druhé straně Čína dlouhodobě prosazuje politiku „Buy China“, která upřednostňuje domácí výrobce a evropské firmy staví do nevýhody. Jejich strategie „Made in China 2025“ je jasným signálem, že se snaží ovládnout klíčové sektory, včetně zdravotnictví.

Oproti tomu EU dlouho váhala s odpovědí. Až do roku 2022, kdy přišel na scénu zmíněný nástroj IPI, jsme spíše jen mlčky přihlíželi. Teď, po šetření zahájeném v dubnu 2024 a po neúspěšných jednáních s Čínou, přichází konkrétní krok. Opatření, platná od 30. června 2025, mají trvat pět let s možností prodloužení. Není to jen o zákazu dovozu, jak zdůrazňuje EK, ale o regulaci přístupu k veřejným zakázkám

Dopady na Česko

Podívejme se na to z naší perspektivy. Česká republika je v obchodní bilanci s Čínou dlouhodobě v nevýhodě. Podle dat za rok 2024 jsme z Číny dovezli zboží za 39,21 miliardy USD, z toho zdravotnické a technické přístroje za zhruba 519 milionů USD. Naopak náš vývoz do Číny dosáhl jen 5,69 miliardy USD, přičemž zdravotnické přístroje tvořily přes miliardu. Jinak řečeno, jsme na čínských dodávkách závislí víc, než bychom si přáli.

Nová pravidla EU tak mohou být pro české výrobce šancí. Pokud se omezí levnější čínské vstupy, může to posílit pozici domácích firem na evropském trhu. Na druhé straně, přinejmenším v krátkodobém horizontu, hrozí zvýšení nákladů na zdravotnické vybavení. Co když nebudeme schopni rychle nahradit čínské respirátory či obvazy? Nemocnice a veřejné instituce by mohly čelit nedostatku nebo vyšším cenám. A to v době, kdy jsou rozpočty ve zdravotnictví už teď napjaté jako struna.

Argumenty na obou stranách

EU tvrdí, že jde o spravedlnost. Chceme reciprocitu – stejné podmínky pro naše firmy v Číně, jaké mají čínské firmy u nás. Navíc, jak zdůrazňuje MedTech Europe, omezení má chránit evropské inovátory a snížit závislost na jednom dodavateli. Geopolitické napětí a obavy o bezpečnost dodavatelských řetězců hrají svou roli. A přiznejme si, po zkušenostech z pandemie víme, jak riskantní je spoléhat se na jednu zemi.

Čína však kontruje obviněním z protekcionismu. Podle Čínské obchodní komory při EU jsou opatření „hlubokým zklamáním“ a mohou vést k odvetným krokům. Tvrdí, že evropské firmy mají v Číně dostatečný přístup k zakázkám, a že jejich politika je jen legitimní snahou podporovat domácí průmysl. 

Nová opatření EU vůči Číně jsou odvážným krokem k vyrovnání podmínek na trhu zdravotnických prostředků. Přinášejí šanci pro evropské a české výrobce, ale zároveň riziko vyšších nákladů a možných nedostatků. Jak se situace vyvine, závisí na diplomatických jednáních a schopnosti EU přizpůsobit se nové realitě.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Laura Šuleková 

Zdroj: ec.europa.eu