Podle aktuální makroekonomické prognózy Ministersva financí letos tuzemský hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele vůči devatenácti zemím eurozóny vzroste na
pětaosmdesát procent. V následujícím roce bude ještě o jeden procentní bod vyšší. Česko by na tom z tohoto pohledu mělo být lépe než Slovensko, Polsko, Maďarsko, Portugalsko nebo Slovinsko. V minulém roce se Česká republika podle odhadů Ministerstva financí pohybovala na čtyřiaosmdesáti procentech ve vztahu k zemím platícím eurem.
Ministerstvo financí v lednové prognóze uvedlo, že díky pokračujícímu hospodářskému růstu by se relativní ekonomická úroveň České republiky měla postupně v roce 2019 zvýšit na 86 procent průměru devatenácti „starých“ států eurozóny. Zároveň úřad upozornil, že v předminulém roce se ukazatel ve většině sledovaných zemí zvýšil. Řecko a Maďarsko evidovaly mírný pokles absolutní i relativní úrovně vůči průměru devatenácti zemí eurozóny. Úroveň Slovenska podle předpokládaných údajů v tomto roce vzroste na 74 procent a příští rok na 76 procent.
Cenová hladina v České republice vůči průměru eurozóny se podle odhadů Ministerstva financí zvedla z 64 procent v roce 2016 na loňských 66 procent. „V následujících letech by se měla komparativní cenová hladina HDP postupně zvýšit až na úroveň 69 procent v roce 2019. Tento nárůst by však neměl ohrozit konkurenceschopnost české ekonomiky,“ informoval úřad.
Ekonomická úroveň států se srovnává na základě běžné parity kupní síly, což je poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost koupit stejný soubor zboží nebo služeb v obou srovnávaných zemích. Index cenové hladiny je podíl měnového kurzu a parity kupní síly mezi měnami.