V Evropské unii se blíží rozhodující hlasování o kontroverzním zákonu Chat Control, který má chránit děti před online zneužíváním, ale zároveň ohrožuje soukromí milionů uživatelů. Jedna spamová kampaň, vedená osamělým aktivistou, se stala symbolem širšího odporu, který může celý návrh zablokovat.
V digitálním světě, kde jsou soukromé zprávy nedílnou součástí našeho života, se právě odehrává zásadní střet mezi bezpečností a svobodou. Zákon EU známý jako Chat Control, který je projednáván od roku 2022, se chystá na klíčové hlasování v Radě EU a to 14. října. Symbolem odporu se stal právě jeden muž a jeho spamová kampaň – masivní vlna e-mailů a zpráv, která zahltila zákonodárce a způsobila chaos v legislativním procesu. Nejde jen o technický detail, je to příběh, jak jednotlivec může ovlivnit celou unii. Z celkem 27 členských států podporuje návrh zhruba 12 až 15, zatímco ostatní váhají nebo jsou proti.
Co se skrývá za zákonem Chat Control?
Chat Control je návrh Evropské komise, který by donutil poskytovatele služeb jako WhatsApp nebo Signal automaticky skenovat soukromé zprávy a soubory uživatelů. Cílem je odhalit a hlásit nelegální obsah, především materiály se sexuálním zneužíváním dětí, což je problém, který podle expertů roste na šifrovaných platformách. Šifrovaná komunikace, tedy end-to-end šifrování, funguje jako nedobytná pevnost. Zprávy vidí jen odesílatel a příjemce, nikdo jiný. Zákon by tuto pevnost prolomil pomocí umělé inteligence, která by analyzovala obrázky, videa i texty. Evropská komise tento krok obhajuje jako nutné opatření pro zvýšení bezpečnosti – přirovnává jej k digitálnímu hlídači, který chrání slabší.
Jenže právě zde naráží návrh na odpor. Kritici, včetně více než 500 předních světových vědců a kryptografů, kteří podepsali otevřený dopis, varují před obrovským množstvím falešně pozitivních hlášení. To znamená, že i nevinné fotografie z dovolené by mohly skončit u policie. Podle právních služeb Rady EU navíc takový zákon může porušovat evropskou Chartu základních práv.
Spamová lavina
Teď k jádru příběhu. Spamová kampaň jednoho muže není jen kuriozita, ale ukázka, jak digitální aktivismus dokáže paralyzovat politiku. Tento anonymní aktivista, zasypal e-maily a zprávami europoslance a úředníky, což způsobilo, že debata o zákonu se zasekla. Není to izolovaný případ – je součástí širšího odporu od aktivistických skupin jako Fight Chat Control, technologických firem (Signal to označuje za „špionážní software“) a států. Podobná situace nastala už v roce 2022, kdy veřejný tlak přiměl Brusel návrh odložit. Dnes, pod dánským předsednictvím EU, se historie opakuje. Ukazuje se, že veřejný tlak funguje – i když vychází jen z jediné klávesnice.
V Česku to rezonuje obzvlášť silně. Premiér Petr Fiala v září oznámil, že Česká republika bude hlasovat proti návrhu, což posiluje snahu o blokační menšinu – mechanismus, který může celou legislativu zastavit. Pro IT firmy a startupy by přijetí zákona znamenalo obrovské náklady a ztrátu důvěry zákazníků. Představte si, že náš telekomunikační trh, který roste o desítky procent ročně, by musel investovat do kontroly místo inovací.
Argumenty pro a proti
Podporovatelé, včetně Evropské komise, tvrdí, že bez tohoto zákona kriminálníci budou dál zneužívat šifrované kanály. Ochrana dětí je přece priorita, kterou nikdo nepopírá. Na druhé straně stojí koalice ochránců soukromí. Konec šifrování by otevřel dveře hackerům a autoritářským režimům. Technologie AI není dokonalá. Kriminálníci by stejně obešli systém VPN nebo darknetem. Evropané si už v minulosti při zavádění GDPR dokázali, že soukromí je pro ně posvátné.Tak proč bychom teď měli ustupovat?
Spamová kampaň jednoho muže je varováním před digitálním populismem, který může zastavit i dobře míněné zákony. Pokud hlasování 14. října selže, můžeme očekávat kompromisy – možná slabší verzi zákona nebo úplné přepracování. Pro Česko to znamená příležitost prosadit vyváženější přístup, v němž ochrana dětí nepovede ke ztrátě svobody.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: Politico.eu
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
