Loni začalo v ČR podnikat 60 459 fyzických osob, o 3 343 méně než v předchozím roce a zároveň nejméně za poslední čtyři roky. Podnikání ukončilo 36 139 lidí, o 11 500 méně než před rokem a nejméně za deset let.
Počet přerušených živností byl nejvyšší za čtyři roky. Svoji živnost přerušilo více než sto tisíc podnikatelů, o 8 500 více než v roce 2019. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.
„V uplynulém roce začalo podnikat o pět procent méně fyzických osob než o rok dříve. V kontextu minulých let a aktuální ekonomické situace jde o zanedbatelný pokles. Počet nových živností se totiž od roku 2017 pohybuje pouze v rozmezí mezi 60 000 až 63 000,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Za meziročním poklesem stojí pouze březen, duben a říjen.
Spolu s vyhlášením nouzového stavu nastal na jaře i na podzim výrazný propad nově založených živností, vždy šlo ale o přechodnou záležitost. Naopak od června do září začalo v ČR podnikat výrazně více lidí, než bylo v těchto měsících obvyklé v uplynulých letech. Jedním z důvodů může podle ní být přechod části zaměstnanců do oborů, které nebyly důsledky pandemie příliš zasaženy, ale ve kterých je potřeba živnostenské oprávnění.
Nejvíce fyzických osob začalo se svým podnikáním jako v předchozích letech v lednu, kdy jim bylo vydáno 6 611 podnikatelských oprávnění. Nejméně naopak tradičně v prosinci, kdy začalo podnikat 3 283 lidí.
Počet přerušených živností byl o desetinu vyšší než v roce 2019 a o pětinu vyšší než v roce 2018. Počet ukončených živností byl naopak o čtvrtinu nižší než v roce 2019 a nejnižší minimálně od roku 2010. „Podnikatelé si pravděpodobně nechávají otevřená pomyslná zadní vrátka, aby případně živnostenské oprávnění zase mohli využívat. Proto raději volí přerušení živností namísto jejich ukončení,“ upozornila Kameníčková.
Nejvíce lidí s podnikáním skončilo v lednu (4 816), nejméně naopak v prosinci (1 715), což je neobvyklé. Prosinec bývá tradičně měsícem s největším počtem ukončených živností. Proč je tomu letos naopak, není zcela jasné. Může jít o kombinaci opatrnosti a nouzového stavu, podotkla.
Nejvíce živností podnikatelé letos přerušili tradičně v lednu (19 961) a v září (10 117), kdy podnikatelům skončilo přechodné období, během kterého nemuseli platit odvody na sociální a zdravotní pojištění.
V uplynulém roce ukončilo nebo přerušilo svoji živnost třináct procent podnikatelů. Mezi jednotlivými obory panovaly výrazné rozdíly. V rámci hlavních oborů s podnikáním trvale nebo dočasně skončilo nejvíce aktivních podnikatelů v administrativních činnostech, kde šlo o pětinu. Pod administrativní činnosti spadají například cestovní agentury a kanceláře nebo agentury zprostředkující zaměstnání, tedy obory, které patřily v uplynulém roce k těm nejvíce zasaženým.
V dopravě a skladování přerušilo či ukončilo živnost osmnáct procent podnikatelů a v ubytování a stravování šestnáct procent. Nejméně aktivních podnikatelů naopak přerušilo nebo ukončilo živnost v distribuci vody, elektřiny, plynu a tepla.
Obecně nejoblíbenějším oborem byl v uplynulém roce tradičně obchod, kde působilo 256 000 aktivních podnikatelů. Následovaly profesní, vědecké a technické činnosti, v nichž bylo 154 000 podnikatelů, a stavebnictví se 143 000 podnikatelů.
Na konci roku 2020 bylo v Česku 1,05 milionu aktivních podnikatelů, nejvíce v Praze (174 000) a nejméně v Karlovarském kraji (28 000).
ČTK