České stavebnictví bylo v letošním prvním čtvrtletí s meziročním růstem o 2,1 procenta mezi dvaceti šesti zeměmi EU na 13. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici.
Meziročně si Česko polepšilo o sedm míst a v porovnání s koncem loňského roku o šest příček. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvním čtvrtletí kleslo v průměru o 3,5 procenta.
„V českém stavebnictví doznívá setrvačnost z minulých let. Neflexibilní stavební zákony v naší zemi brzdily výstavbu v dobách konjunktury. Nedostatečná výstavba vytvořila nesoulad na trhu s nemovitostmi, což vedlo k prudkému růstu cen. Pokud se po současné krizi ceny nemovitostí příliš nesníží, bude lukrativní dokončovat rozdělané projekty. To by mohlo české stavebnictví držet nad průměrem EU,“ sdělil ČTK analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Nejvíce, o 34,1 procenta, se v prvním čtvrtletí zvýšila stavební výroba v Rumunsku. Následovaly Malta s růstem o 15,7 procenta a Irsko, kde stavebnictví meziročně stouplo o 15,6 procenta. Nad unijním průměrem bylo devatenáct zemí. Pokles zaznamenalo jedenáct zemí unie, ve stejném období loni tři. Ve Francii stavebnictví meziročně kleslo o 17,1 procenta, v Řecku o 10,4 procenta a v Lucembursku o 8,7 procenta.
„Zatímco ještě loni bylo stavebnictví v drtivé většině zemí EU na vzestupu, v letošním prvním čtvrtletí se trend bleskově změnil. Stále se však dokončují rozestavěné projekty a některé země si udržely vysoké tempo růstu. Do budoucna by část poptávky ze soukromého sektoru mohla být nahrazena poptávkou z veřejného sektoru,“ uvedl dále Křeček.
Podle analytika Czech Found Lukáše Kovandy mohl být meziroční růst v Česku ještě výraznější, nebýt dlouhodobých nedostatků v čerpání evropských dotací a nedostatku pracovní síly. „V závěru čtvrtletí se projevil také odliv zahraničních pracovníků v důsledku propukající koronavirové krize. České stavebnictví nicméně mezi klíčové klíčovými sektory ekonomiky vykazuje proti krizi poměrně vysokou odolnost,“ doplnil Kovanda.
Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně se otázky budoucího zdraví ekonomiky na skutečně vykonané stavební výrobě v Česku projeví nejdříve za několik měsíců. „Zatímco Evropa plánuje zelené investice a chce využít vládních výdajů ke kvalitativnímu posunu ekonomik k moderním technologiím, u nás jsou vládní výdaje zatím plánovány z velké části do betonu. Nedostatek poptávky však u nás stavebníky zatím netrápí. Naše stavby prodražuje zvyšování administrativní a časové náročnosti,“ dodal Bartoň.
Meziroční změna výkonu stavebnictví v zemích EU v 1. čtvrtletí 2020:
| Země | Index (v procentech) |
| Rumunsko | 34,3 |
| Malta | 15,7 |
| Irsko | 15,6 |
| Lotyšsko | 14,8 |
| Litva | 9,6 |
| Estonsko | 7,3 |
| Německo | 7,2 |
| Chorvatsko | 6,0 |
| Polsko | 5,2 |
| Finsko | 5,0 |
| Slovensko | 3,6 |
| Slovinsko | 3,3 |
| Česko | 2,1 |
| Rakousko | 1,8 |
| Nizozemsko | 1,1 |
| Maďarsko | -0,1 |
| Portugalsko | -1,2 |
| Velká Británie | -1,9 |
| Dánsko | -2,7 |
| Švédsko | -3,6 |
| Bulharsko | -4,4 |
| Belgie | -6,3 |
| Španělsko | -8,2 |
| Lucembursko | -8,7 |
| Řecko | -10,4 |
| Francie | -17,1 |
| Itálie | údaje nejsou k dispozici |
| Kypr | údaje nejsou k dispozici |
| Průměr EU | -3,5 |
Zdroj: Eurostat
ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
