Zatímco Evropská unie se pyšní nejpřísnějšími digitálními pravidly na světě, technologičtí giganti tiše budují v Bruselu lobbistickou mašinérii, která nemá v historii kontinentu obdoby. A výsledky? Ty už jsou vidět. Meta, Amazon, Microsoft a další hráči utratili v roce 2025 za ovlivňování evropské politiky více peněz než farmaceutický, finanční a automobilový průmysl dohromady.
Rekordní čísla, které mluví za vše
Proč tech firmy tak masivně lobbují? Je to jednoduché – EU jim začala šlapat na paty. Celkové roční výdaje technologického sektoru na lobbing v digitální oblasti se vyšplhaly na 151 milionů eur. Oproti roku 2023 to znamená nárůst o 33,6 procenta. Samotná Meta navýšila své roční výdaje na 10 milionů eur. To není jen číslo v tabulce – to je armáda lobbistů, kteří se v průměru účastní tří schůzek denně s představiteli evropských institucí.
Deset největších technologických společností tedy utratilo více než deset největších firem z tradičních odvětví dohromady. Jinými slovy: Big Tech si uvědomil, že Brusel není jen další regulační překážkou, ale bojištěm, kde se rozhoduje o miliardách dolarů budoucích zisků.
Co je ve hře? Regulace, které bolí
Důvod této bezprecedentní lobbistické ofenzivy je prostý: Evropská unie přijala v posledních letech sérii předpisů, které zasahují přímo do jádra obchodních modelů technologických gigantů. Akt o digitálních službách (DSA), Akt o digitálních trzích (DMA) a především Akt o umělé inteligenci (AI Act) představují zásadní změnu pravidel hry.
AI Act začal postupně nabývat účinnosti už v únoru 2025 a plně vymahatelný má být od srpna 2026. Technologické firmy proto intenzivně lobbují za zmírnění některých ustanovení, zejména klasifikace „vysoce rizikových“ systémů umělé inteligence. A není to marné úsilí – kritici hovoří o tom, že technologičtí giganti mají „privilegovaný přístup“ k tvůrcům evropské politiky, což vedlo k oslabení původních návrhů.
Přinejmenším v některých případech se lobbistům podařilo dosáhnout konkrétních výjimek. Apple a Microsoft získaly výjimky z nejpřísnějších pravidel DMA pro některé své klíčové služby – iMessage od Applu a Bing, Edge a Microsoft Advertising od Microsoftu nebudou označeny jako „gatekeepeři“. Náhoda? Těžko.
Otáčivé dveře a etické otazníky
Brusel se potýká s fenoménem, který dobře známe z americké politiky: „otáčivými dveřmi“. Bývalí úředníci a politici z institucí EU přecházejí na lukrativní pozice v technologických firmách. Tento systém vytváří síť vztahů a vlivu, která přesahuje běžné lobbistické aktivity.
Kritici označují taktiky amerických technologických firem jako „agresivní a konfrontační“, zatímco evropské společnosti spoléhají na budování dlouhodobých vztahů a důvěry. Rozdíl v přístupu je markantní – a možná i vypovídající o tom, kdo má nakonec větší šanci uspět.
Co z toho plyne?
Lobbing technologických společností v Bruselu se za posledních deset let stal jednou z nejdominantnějších operací ovlivňování politiky v EU. Vliv na technologickou legislativu je soustředěn do rukou klíčových jednotlivců a lobbistických skupin. Vymáhání pravidel jako DMA a DSA je podle obhájců regulace „aktem demokratické integrity“.
Dokáže Evropská unie udržet svou regulační nezávislost, nebo se nakonec pravidla přizpůsobí těm, kdo mají nejhlubší kapsy? Odpověď se dozvíme v příštích měsících, až uvidíme, jak budou nové předpisy skutečně vymáhány. Zatím to vypadá, že technologičtí giganti vsadili na Brusel vysokou sázku – a hra teprve začíná.
Zdroj info: politico.eu, euractiv.com, europa.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

 
					 
												 
												 
                 
												 
												 
												 
												 
												 
												 
												 
												