Von der Leyenová má problém. Evropský parlament jí dal jasné ultimátum: přepracujte návrh rozpočtu na příští sedmileté období, nebo ho pošleme zpátky. Čtyři centristické skupiny, včetně dvou největších frakcí – Evropské lidové strany a Socialistů a demokratů – hrozí zamítnutím klíčové části finančního plánu na léta 2028–2034. Takový postoj je neobvyklý – ukazuje, jak moc se Komise a Parlament rozešly v názoru na peníze EU.
Co poslanci vytýkají?
Hlavní výtka zní: současný návrh je nedostatečný a postrádá ambice. Parlament požaduje výrazné navýšení prostředků na obranu, bezpečnost a konkurenceschopnost – oblasti, které Komise sice deklaruje jako priority, ale podle kritiků je nedostatečně financuje. Poslanci také trvají na zavedení nových vlastních zdrojů příjmů pro EU, aby se předešlo situaci, kdy splácení úroků z nástroje NextGenerationEU půjde na úkor klíčových programů.
Zpravodajové Parlamentu pro vlastní zdroje EU, mezi nimiž figuruje i česká europoslankyně Danuše Nerudová, označili červencový návrh Komise za zklamání. Jejich argumentace je ostrá: „Evropa hospodářsky zaostává za USA a Čínou a bez masivních, cílených investic financovaných na evropské úrovni hrozí, že se z ní stane skanzen.“ Amerika investuje, Evropa diskutuje.
Rozpočtová válka není nová
Spory o unijní peníze mají dlouhou tradici. Evropský parlament v minulosti opakovaně zamítl návrhy rozpočtu, což vedlo k politickým jednáním a ústupkům ze strany členských států. Tentokrát však jde o víc než jen o běžné přetahování. Komise představila vizi rozpočtu v objemu dvou bilionů eur, ale poslanci tvrdí, že tato suma nestačí na pokrytí ambicí, které von der Leyenová sama formulovala – strategickou autonomii, zelenou a digitální transformaci či podporu Ukrajiny.
Napětí graduje i kvůli ročnímu rozpočtu na rok 2026, který je předposledním v rámci stávajícího sedmiletého období. Parlament naznačuje, že pokud nebudou splněny jeho priority, může dojít k zamítnutí. Přinejmenším v tomto ohledu se ukazuje, že zákonodárci nejsou ochotni ustoupit.
Česká perspektiva: srozumitelnost a efektivita
Česká republika, která zůstala čistým příjemcem z rozpočtu EU v prvním pololetí roku 2025, prosazuje, aby budoucí rozpočet byl srozumitelný, flexibilní a efektivní. Je klíčové, aby rozpočet i nadále podporoval politiku soudržnosti a společnou zemědělskou politiku. Zároveň však zaznívá výzva: „Koncentrovat to do klíčových oblastí, nemít tolik programů, vybrat klíčové priority a tam peníze nasměrovat.“
To odráží širší debatu o tom, zda má EU spravovat desítky různých fondů, nebo zda by měla zjednodušit strukturu a zaměřit se na několik strategických cílů. Parlament v tomto směru tlačí na Komisi, aby přestala slučovat fondy bez jasné logiky a místo toho vytvořila transparentní systém.
Co bude dál?
Parlament plánuje předložit rezoluci odmítající část rozpočtu týkající se národních plánů na plenárním zasedání začínajícím 12. listopadu. Návrh dopisu, který je stále ve fázi finalizace, žádá Komisi o přepracování červencového návrhu. Pokud von der Leyenová neustoupí, hrozí patová situace, která by mohla paralyzovat unijní finance na roky dopředu.
Oproti loňsku, kdy Parlament odvrátil škrty navrhované Radou EU v ročním rozpočtu na rok 2025 a prosadil navýšení o zhruba 230 milionů eur, tentokrát jde o mnohem větší sázku. Víceletý finanční rámec určuje směřování EU na sedm let – a poslanci dávají najevo, že nehodlají podepsat šek na budoucnost, která podle nich nevypadá dostatečně ambiciózně.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
