Bankovní daň, s jejímž návrhem přišla v rámci svého programu ČSSD, podle všeho dopadne na klienty bank, kterým zdraží bankovní
služby. Alespoň se na tom shodují analytici oslovení agenturou ČTK. Opatření je podle nich čistě politickým aktem bez ekonomického opodstatnění.
Podle některých ekonomů pak speciální daň pro jeden sektor ekonomiky, v tomto případě bankovní, může přinést negativní důsledek, kdy bude odrazovat od dalších zahraničních investic v ČR. Návrh speciální bankovní daně v programu ČSSD počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv bank. Základ daně má vycházet z celkových aktiv banky, nikoliv z výše jejího zisku. Propočty ČSSD naznačují, že stát by měl díky navrhované dani získat ročně do rozpočtu 11 miliard korun. ČSSD popírá, že by se zavedení daně mělo negativně dotknout klientů. Možné přenesení daně na klienty by měl dle ní eliminovat konkurenční boj.
Jak má speciální bankovní daň vypadat?
ČSSD navrhuje pro novou daň čtyři sazby. Nejnižší z nich ve výši 0,05 % pro banky s aktivy do 50 miliard korun, 0,1 % pro banky s aktivy od 50 do 100 miliard korun aktiv, 0,2 % pro banky s aktivy od 100 do 300 miliard korun a nejvyšší sazbu 0,3 % procenta pro banky s aktivy vyššími než 300 miliard korun.
Analytici upozorňují, že na opatření doplatí klienti
Oslovení analytici se v zásadě shodují v obavách, že nově navrhovaná daň se ve svém důsledku přesune, například formou skrytých poplatků, na klienty bank. Opatření, které je dle slov některých z nich především politickým aktem, může odradit i zahraniční investice v ČR.
„Zavedení progresivní bankovní daně by se mohlo dotknout všech klientů bank, jelikož banky to na někoho potřebují přenést,“ uvádí například analytička Finlord Eva Mahdalová. „Navíc vzhledem k tomu, že daň je progresivní a některé banky budou mít sazbu vyšší, a některé zase nižší, tak by to v konečné fázi mohlo například vést ke skrytým poplatkům, na což by doplatil klient.“
Podobný názor zastává František Bostl, analytik společnosti Chytrý Honza: „Bankovní daň nebude mít jiný dopad než zdražení služeb bank a logicky to bude český občan, kdo to zaplatí. Proto by si měla ČSSD uvědomit veškeré dopady svých kroků a nevytahovat populistické králíky z klobouku pár měsíců před volbami,“ uvedl.
Ani podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka není zavedení sektorově specifické daně vhodná cesta: „Sektorové daně jen zbytečně pokřivují podnikatelské prostředí. Při zavedení sektorové daně mohou banky část dodatečných nákladů přenést na klienty anebo přesunout část aktivit či výnosů do jiných zemí, čímž se vyhnou nejen placení sektorové daně, ale i základní daně z příjmu právnických zemí v České republice,“ uvedl. Navíc podle něj sektorová daň může odradit další zahraniční investice v ČR.
„Banky čelí takovému konkurenčnímu tlaku a tak tíživé regulatorice, že sektorová daň na ně uvalená nemá žádné ekonomické opodstatnění a je čistě politickým aktem, který má potenciál znevěrohodnit Českou republiku v očích mezinárodní investorské komunity,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
Také zakladatel serveru Bankovnipoplatky.com Patrik Nacher tvrdí, že se náklady spojené s daní přesunou na klienty do méně viditelného prostředí. „O potenciálním zhoršení úvěrových podmínek ani nemluvě. A to hovořím jako letitý kritik poplatkové politiky našich bank,“ dodal.