Téměř třetina rodičů v České republice je vystavena společenskému tlaku, aby potomkovi koupili dárek, který si nemohou dovolit.
Nejčastěji čeští rodiče podlehnou v případě mobilních telefonů, značkového oblečení, zájezdů, obuvi nebo počítačů. Téměř polovina z nich si v takovém případě pořídí bankovní půjčku, na druhé straně skoro každý dvanáctý si peníze půjčí u soukromého lichváře. Vyplývá to ze zprávy o platebním chování spotřebitelů za rok 2017 vypracované společností Intrum Justitia.
Společenskému tlaku z důvodu, aby svému dítěti koupili věc, již si však aktuálně nemohou dovolit, čelí v tuzemsku 29 procent rodičů. Nejčastěji rodiče podléhají v případě, že se jedná o chytrý mobilní telefon, kdy takto odpovědělo 34 procent respondentů, nebo značkové oblečení (17 procent dotazovaných). Dalšími nejčastějšími dárky, kterým rodiče podléhají nad limit rozpočtu, jsou zájezdy, obuv či počítače.
Podle výkonného ředitele Intrum Justitia Karola Juráka jsou Češi obecně finančně velmi zodpovědní a neradi překračují své finanční možnosti. „Při placení svých závazků například devět z deseti dotázaných souhlasí s názorem, že je třeba vždy účty zaplatit včas. Ovšem při koupi věcí svým dětem často neodolají tlaku koupit věc nebo službu nad své finanční možnosti.“
V takovém případě výdaje nejčastěji pokrývají bankovní půjčkou, a to ve 48 procentech případů. Nicméně na druhé straně téměř každý dvanáctý rodič (osm procent dotazovaných) uvádí, že si půjčil peníze u soukromého lichváře. Dalším podstatným zjištěním je, že 80 procent Čechů se odmítavě staví proti financování zbytných produktů, jako je dovolená pořízená skrze splátkový kalendář, úvěr nebo z vypůjčených peněz. Evropský průměr přitom v rámci tohoto postoje činí 66 procent.
V prodlevě s placením svých výdajů se alespoň jednou v průběhu uplynulého roku ocitlo 39 procent Čechů. Většina z nich své jednání odůvodnila nedbalostí. Nicméně takřka třetině chyběly na zaplacení finance. Pětina respondentů uvedla, že si v předchozích šesti měsících na své výdaje museli půjčit, přičemž průměrně se jednalo o částku ve výši 14 846 korun. Intrum Justitia v letošním výzkumu shromáždila údaje od 24 401 spotřebitelů z 24 evropských zemí.