Provozovatelé sociálních služeb by mohli mít nově na dotace nárok

Nyní musí žádat o podporu každý rok a nemají jistotu, že ji získají. Peníze by nově pravidelně dostávala ta zařízení, která by kraje zařadily do své sítě potřebných služeb. Upravit to má novela o sociálních službách, kterou připravuje ministerstvo práce. Předložit ji má do konce roku.
Poskytovatelé si každoročně stěžují na nedostatek financí na provoz i na nejistotu, zda s žádostí o finance uspějí a budou moci fungovat i další rok. Ani klienti nemají záruku, že péči budou mít i v příštích dvanácti měsících. „V připravovaném návrhu novely je ukotvena nárokovost dotace pro sociální služby zařazené do sítě sociálních služeb,“ sdělil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Podle něj by výdaje měly pokrýt náklady na potřebnou kapacitu služeb. Předloha by měla obsahovat i to, že celková suma na dotace nesmí meziročně klesnout o víc než deset procent. Opatření má zabránit propadu částky. Zavedení víceletého financování novela upravovat nebude.
Ministryně v demisi Jaroslava Němcová (ANO) před nedávnem novinářům řekla, že kraje budou muset stanovit svou síť sociálních služeb, které budou potřebovat. Sjednotit by se měly pak také ceny po republice. „Vůbec není řídký jev, kdy na jednu službu dostanou zařízení dotaci, která se někde liší na jedno lůžko i o stovky procent,“ uvedla Němcová.
Systém sociálních služeb začal v Česku fungovat v lednu 2007. Dotace do roku 2015 na doporučení krajů rozdělovalo provozovatelům ministerstvo práce. Od roku 2016 resort poskytuje celou sumu krajům, které pak samy rozhodují o jejím rozdělení mezi jednotlivé poskytovatele. Dotace v době krize výrazně poklesly. V roce 2008 činily 8,2 miliardy korun, do roku 2011 spadly na 6,21 miliardy. Poté začala částka opět růst. V roce 2014 se dostala na 7,71 miliardy, předloni na 8,92 miliardy a loni na 11,2 miliardy. Letos by se měly dostat na 14,9 miliardy.
Podle odborníků jsou sociální služby v Česku podfinancované, není jich dostatek a jsou také nerovnoměrně rozloženy po republice, v některých regionech jsou tak téměř nedostupné. Chybí třeba nabídka pomoci a zařízení pro seniory, kterých postupně přibývá. Kvůli nízkým výdělkům schází pak stovky pečovatelů, kteří by se o klienty starali.
Odbory a poskytovatelé služeb dlouhodobě upozorňovali na to, že kvůli nízkým mzdám obor opouštějí pracovníci a náhradu za ně není možné najít. Ti, co přímo pečovali o klienty, totiž vydělávali zhruba dvanáct až patnáct tisíc korun hrubého. Sociální pracovníci s vysokou školou měli osmnáct až dvaadvacet korun hrubého.
Minulá vláda nařídila výdělky v sociálních službách loni zvýšit, a to hned dvakrát – od července a listopadu. Státní pokladna s částkou na přidání ale pro letošek nepočítala. Situaci zachránili poslanci, když při projednávání návrhu rozpočtu přesunuli do služeb chybějící 3,3 miliardy, tedy téměř čtvrtinu z celkové letošní částky na dotace.
Němcová před nedávnem novinářům řekla, že přesun peněz v rozpočtu na sociální služby byl „krok správným směrem“. Další finanční posílení v plánu ale zatím není. Resort sice našel ve své pokladně nespotřebovanou půlmiliardu, ta by ale měla putovat do slevy jízdného pro cestující do 26 a nad 65 let. Celkem to letos bude z rozpočtové rezervy stát 3,29 miliardy a od příštího roku ročně 5,83 miliardy. Roční výdaj tak odpovídá dvěma pětinám letošních dotací na sociální služby, letošní výdaj pak více než dvěma pětinám nynějších ročních dotací.
Provozovatelé už v minulosti upozorňovali na to, že pokud nezískají víc peněz, budou muset péči omezit. Například pro loňský rok kraje požadovaly na dotace 13,19 miliardy, ministerstvo jim počátkem roku poslalo 8,89 miliardy. Později vláda a resort musely regionům poslat ještě další více než dvě miliardy.
Dotace na sociální služby v jednotlivých letech v miliardách korun

Zdroj: údaje ministerstva práce
ČTK