Aktuálně:

Na GDPR nejsou připraveny čtyři pětiny tuzemských eshopů

13.04.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Na GDPR nejsou připraveny čtyři pětiny tuzemských eshopů

Na zavedení nového nařízení o ochraně osobních údajů GDPR není připraveno pětaosmdesát procent tuzemských eshopů, většina nechává přípravy na implementaci

nové evropské směrnice na poslední chvíli. Vyplývá to z údajů společnosti Shoptet, na jejíž platformě běží v tuzemsku již třinác tisíc eshopů.
Většina obchodníků čeká, že se k nim dříve či později dostane šablonovité řešení, které budou moci použít. Směrnice je totiž napsaná tak, že nenabízí jednoznačné řešení,“ uvedl pro ČTK ředitel společnosti Shoptet Miroslav Uďan.
Směrnice GDPR vejde v účinnost 25. května, přičemž se zaměřuje zejména na ochranu osobních údajů a celkové nakládání s osobními daty. Podle Uďana není implementace pro ty obchodníky, kteří měli data dostatečně zabezpečena, velkým úkolem či náročnou změnou.
Sice již několik obchodníků oznámilo s předstihem, že kvůli GDPR ruší newslettery či dokonce věrnostní kartičky, ale praxe tak dramatická není a nebude. Půjde skutečně spíše o výjimky, které přípravu na implementaci podcenili,“ dodal ředitel.
Zavedení nového nařízení o ochraně osobních údajů si vyžádá u tuzemských firem a veřejné správy náklady okolo šesti miliard korun. Vyplývá to z údajů poradenské firmy Bureau Veritas, podle které se GDPR dotkne všech firem, jichž je v Česku zhruba 460 tisíc, a dále třetiny z 1,5 milionu živnostníků a celé veřejné správy včetně sedmi tisíc obcí. Dohromady zhruba jednoho milionu subjektů.
Odhadujeme, že k 25. květnu bude v plném souladu s požadavky GDPR méně než 20 procent povinných subjektů. Kolem 30 procent firem by rádo na plnění problematiky osobních údajů začalo pracovat, ale neví jak začít. Dalších 30 procent subjektů již provedlo vstupní analýzy a již implementuje opatření na odstranění hlavních neshod s GDPR. Poslední pětina vyčkává na nový zákon o zpracování osobních údajů a na první pokuty od Úřadu pro ochranu osobních údajů,“ uvedl už v březnu ředitel Bureau Veritas Jakub Kejval.
Komisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele Věra Jourová v pondělí uvedla, že Česko zřejmě nestihne do 25. května schválit návrh novely zákona, která upřesní nová evropská pravidla pro ochranu osobních dat.
GDPR není směrnicí, ale nařízením, které je automaticky použitelné bez nutnosti schvalování členskými státy EU. Státy ale mohou některá pravidla GDPR upřesnit formou národních zákonů. Evropská komise zemím EU navrhla systémové a strategické řešení po skandálech s osobními daty na sociálních sítích jako Facebook.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.