Aktuálně:

Poslance čeká debata o změnách v důchodech a GDPR

08.04.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Poslance čeká debata o změnách v důchodech a GDPR

Poslance čeká na nadcházející schůzi Sněmovny debata například nad vládními změnami důchodů, zmírněním protikuřáckého zákona nebo o zákonu, který reaguje

na směrnici o ochraně osobních údajů známou pod zkratkou GDPR. Zabývat by se mohli i sociálnědemokratickým návrhem zákona o referendu.
Schůze Sněmovny začne v úterý odpoledne a na návrhu programu je zatím 74 bodů. Poslanci ale mohou některé vyřadit nebo naopak přidat další. V úvodním kole by se měli poslanci zabývat vládním návrhem novely zákona o důchodovém pojištění, kromě jiného přináší změnu v pevné výměře důchodů, která je pro všechny stejná. Podle propočtů vlády by měli důchodci dostat od ledna včetně obvyklé valorizace přidáno minimálně 540 korun. Od ledna příštího roku by navíc měly stoupnout důchody seniorům nad 85 let o tisíc korun měsíčně. Polepšit by si měla zhruba polovina lidí s nižšími důchody. Současně s tím vláda předložila poslancům návrhy, aby peníze na důchody mohly jít z peněz na privatizačních účtech.
Na programu jsou také dvě předlohy, které řeší zavádění evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Návrh zákona o zpracování osobních údajů ruší a nahrazuje dosavadní zákon o ochraně osobních údajů z roku 2000. Návrh změnového zákona zasahuje do více než 30 dalších zákonů. Některé strany budou chtít v zákonu měnit pravidla udělování pokut za porušení tohoto zákona.
V úvodním kole by měli poslanci začít projednávat také návrhy ODS na zrušení povinné mateřské školy pro pětileté děti a povinnosti školek přijímat už dvouleté děti, na desetiletý odklad změn ve financování regionálního školství a na zvýšení hranice pro možnost využít pro výpočet daní výdajové paušály. První sněmovní čtení čeká vládní úpravu pravidel pro soudní znalce a tlumočníky a senátní požadavek vyřadit terapeuta čínské medicíny ze seznamu odborných zdravotnických pracovníků.
V závěrečném čtení by poslanci mohli schvalovat desítku návrhů zákonů. Patří k nim vznik garančního fondu, který by měl sloužit k lepšímu zajištění ochrany klientů cestovních kanceláří v případech úpadku, uzákonění výhodnějšího přimíchávání odpadních tuků pro výrobu biopaliv a zmírnění zákona o střetu zájmů pro komunální politiky.
Sněmovna by také měla volit předsedu komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů poté, co na funkci rezignoval Zdeněk Ondráček (KSČM). Jeho volba budila kontroverze a hrozilo mu odvolání. Poslanci by navíc na návrh KSČM mohli debatovat o privatizaci státních podniků v 90. letech.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.