Ministerstvo financí navrhuje sloučení poplatku z ubytovacích kapacit a rekreačního a lázeňského poplatku do jednoho poplatku.
Tomu by tak podléhal krátkodobý pobyt bez ohledu na místo a účel. Cílem je, aby nebyly zvýhodňovány osoby podnikající například přes Airbnb. Informovalo o tom ministerstvo financí.
Maximální sazbu navrhuje MF od nabytí účinnosti novely v lednu 2020 na 21 korun za den, od roku 2021 by měl poplatek stoupnout na 50 korun za den. Obce mohou ale zavést nižší poplatek. Novelu zákona o místních poplatcích předložilo MF do vnějšího připomínkového řízení.
„Provozovatelé nabízející ubytování přes Airbnb mají oproti hotelům nebo penzionům tu výhodu, že na rozdíl od nich nemusejí do koncové ceny pobytu promítnout místní poplatky za ubytování. Díky tomu, že se nový poplatek bude vztahovat na poskytnutí placeného ubytování bez ohledu na to, zda je místo ubytování kolaudováno jako ubytovací zařízení či nikoliv, tuto nerovnost odstraňujeme,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
V současné době může většina obcí vybírat jen poplatek z ubytovací kapacity, který je šest korun na lůžko a den. Oba poplatky, tedy z ubytovací kapacity a rekreační a lázeňský, mají zavedeny jen ty obce, které jsou lázeňským místem nebo atraktivním turistickým cílem. Lázeňský a rekreační poplatek je 15 korun na osobu a den.
Nový poplatek z pobytu bude moci vybírat jakákoliv obec bez ohledu na to, zda jde o pobyt v lázeňských místech nebo v místech velkého turistického ruchu. Poplatek si může každá obec bez rozdílu nastavit podle svých potřeb, nejvýše však na úroveň maximální sazby. „Touto novelou obcím nabízíme další možnosti, jak mohou zabezpečit financování svých veřejných služeb,“ uvedla ministryně. Poplatku nepodléhá přechodné ubytování pro studenty a žáky, tedy například vysokoškolské koleje. Poplatek není třeba hradit také za zdravotnická nebo lázeňská zařízení, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení, a za zařízení sloužící sociálním a charitativním účelům.
Hospodářská komora minulý týden uvedla, že stát by měl upravit kvůli sdílené ekonomice, do které patří služby jako Uber nebo Airbnb, pravidla v podnikání, odvodech daní a ochraně spotřebitele. Komora doporučuje zavést finanční limit, navázaný na minimální mzdu, jako podmínku pro nastavení regulace daného podnikání. Například příležitostný příjem navrhuje komora na 30 tisíc korun ročně nebo na případně trojnásobek minimální měsíční mzdy. V takovém případě by nebylo potřeba živnostenské oprávnění ani platit daně a další poplatky.
Schillerová ČTK řekla, že současné daňové předpisy obsahují návod, jak platit daně i v případě sdílené ekonomiky. „V tomto ohledu nejsou zapotřebí žádné speciální postupy zdaňování. Pokud jde o Airbnb a podobné platformy, vydalo ministerstvo financí již v první polovině roku 2017 v souvislosti s EET metodiku, která se věnuje rozlišování mezi nájmem a ubytovací službou. Na podzim roku 2017 byly vydány další dvě metodiky, které detailně popisují, jak by měly postupovat lidé, kteří využívají k dosahování příjmů platformy jako je například Uber nebo Airbnb,“ uvedla.
K požadavku zavést limit pro poplatníky, kteří získávají například příjmy z pronájmu nahodile a bez příslušného živnostenského oprávnění, Schillerová připomněla, že takto získaný příjem je zákonem označen jako příjem ostatní. Pokud nepřesáhne 30 tisíc korun za rok, pak z něj není nutné platit daň z příjmu fyzických osob.
Například v Praze 1 je podle informací z konce ledna hlášeno k poplatkům za ubytování 524 subjektů. Přitom na Booking.com či Airbnb je možné podle radního pro majetek Prahy 1 Tomáše Macháčka (TOP 09) dohledat v Praze 1 kolem tří apůl tisíc nabízených bytů ke krátkodobým pronájmům. Majitelé bytů mají při krátkodobých pronájmech turistům povinnost platit poplatek za osobu podobně jako hotely či penziony.
ČTK