Aktuálně:

Loňský propad peněz pro vysoké školy zastavil investice

01.11.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Loňský propad peněz pro vysoké školy zastavil investice

Do výzkumu a vývoje na vysokých školách šlo loni o čtvrtinu méně peněz než v roce 2015.

Projevilo se to hlavně v investicích, na které mohly školy utratit jen zhruba šest set padesát milionů korun. O rok dříve to bylo více než šest miliard korun. Mzdové i ostatní běžné náklady zůstaly zhruba stejné. Příčinou propadu byl úbytek peněz z evropských zdrojů na přelomu dvou programových období. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Na výzkum a vývoj měly v roce 2015 vysoké školy 22 miliard korun, v roce 2016 jen 16,4 miliardy, tedy o více než 25 procent méně. Důvodem bylo nižší čerpání evropských peněz. „Rok 2016 můžeme pokládat za jakési dno, mezidobí mezi tím, kdy doběhlo jedno programové období a startovalo další,“ vysvětlil Marek Štampach z odboru statistik rozvoje ČSÚ. Minulý operační program skončil v roce 2013, peníze z něj se dočerpávaly ještě v roce 2015. Následoval program na léta 2014–2020, projekty k čerpání peněz měly ale určité zpoždění. Právě to způsobilo propad financí na výzkum a vývoj v roce 2016, který postihl i vysoké školy. Zatímco v roce 2015 měly díky evropským fondům 6,9 miliardy korun, v roce 2016 to bylo jen 800 milionů. „V letech 2012 až 2015 z Evropské unie přiteklo do vysokoškolského sektoru více než třicet miliard korun,“ řekl dále Štampach.

Nižší peníze do výzkumu a vývoje na vysokých školách se promítly hlavně do výdajů na investice. V roce 2016 na ně šlo jen zhruba 650 milionů korun, zatímco o rok dříve to bylo 6,2 miliardy. „Tím jsme se vrátili na úroveň let 2005 až 2010,“ sdělil dále Štampach. V období let 2005 až 2010 byly výdaje vysokých škol na investice ve výzkumu mezi 700 miliony a jednou miliardou, v roce 2011 stouply na 3,8 miliardy a v následujících letech se pohybovaly mezi 5 a 7,3 miliardy.

Kromě evropských peněz jdou na výzkum a vývoj na vysokých školách také prostředky ze státního rozpočtu a z podnikatelské sféry. Ty státní rok od roku rostly, v roce 2016 činily 14,2 miliardy korun. „Podnikatelské zdroje v České republice nejsou zásadním zdrojem příjmu vysokých škol, v posledních letech to bylo kolem 900 milionů,“ doplnil Štampach. Tyto peníze platí zejména na výzkumy na zakázku, a to hlavně na technických vysokých školách.

Peníze z EU v minulosti podpořily vznik výzkumných center. V Česku jich v roce 2016 bylo celkem 48, z toho 28 na vysokých školách. V těch vysokoškolských na konci minulého roku pracovalo zhruba 2 700 lidí, z toho dvě třetiny tvořili muži. „Všechna nová výzkumná centra jsou zaměřena na technické nebo přírodní vědy, žádné z nich nemá zaměření na společenské či humanitní vědy,“ řekl Štampach.

V roce 2016 šlo do oblasti výzkumu a vývoje více než 80 miliard korun, z toho 28,5 miliardy ze státního rozpočtu. Objem státních peněz do výzkumu a vývoje poroste, v příštím roce to bude 35,6 miliardy korun. Podle místopředsedy vlády pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka je nutný také růst financí ze soukromého podnikatelského sektoru.

ČTK


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Létání naslepo: Trhy a centrální banky v mlze

15.11.2025, Autor: red

Představte si pilota, který musí přistát bez radarů, bez meteorologických dat a s výhledem jako přes mléko. Přesně v takové situaci se dnes nachází investoři, centrální banky i tvůrci hospodářské politiky. Létání naslepo přestalo být jen metaforou – stalo se realitou globálních trhů.

Velké plány, malé jistoty. Nová vláda chce rekordní investice do dopravy, ale neví, z čeho je zaplatí

07.11.2025, Autor: Marek Hájek

Vláda ANO, SPD a Motoristů se chystá pustit do jedné z největších investičních vln v novodobé historii české dopravy. Programové prohlášení slibuje dálnice, železnice i „svobodu mobility“. Jenže rozpočtové mantinely jsou napnuté do krajnosti – a experti varují, že bez jasného plánu financování může jít spíš o rychlou jízdu do zdi než o rozvoj dopravní sítě.

Raiffeisenbank v Česku: Zisk roste, ale co dál?

02.11.2025, Autor: red

Zatímco mnozí z nás přemýšlejí, kam s úsporami v době klesajících úrokových sazeb, Raiffeisenbank si může mnout ruce. Za prvních devět měsíců letošního roku dosáhla čistého zisku 5,01 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 26,3 %. Aktiva banky narostla na 866 miliard korun. 

Nvidia vsadila miliardu na Nokii. Trh zareagoval okamžitě

30.10.2025, Autor: Marek Hájek

Když americký technologický gigant Nvidia oznámil investici jedné miliardy dolarů do finské Nokie, akcie kdysi dominantního výrobce mobilů vystřelily o 21,5 procenta. Nejde jen o další finanční transakci – je to strategická sázka na budoucnost telekomunikací, kde se umělá inteligence stává páteří mobilních sítí. Nokia, která v éře smartphonů ztratila pozici, se náhle ocitá v centru dění.

Trumpův kryptoměnový jackpot: Prezident, který vydělal miliardy

15.10.2025, Autor: Josef Neštický

Když se politika a byznys prolnou, výsledkem může být situace, kdy prezidentský úřad slouží jako nástroj pro osobní obohacení. Donald Trump a jeho rodina čelí obviněním, že během jeho mandátů vydělali přes 3,4 miliardy dolarů. Kryptoměnové podniky tvoří významnou část tohoto zisku, přičemž jejich celková tržní hodnota se pohybuje v bilionech amerických dolarů. 

OpenAI v expanzi: Altman chápe obavy z 850 miliard na investice

30.09.2025, Autor: Marek Hájek

Sam Altman, šéf OpenAI, otevřeně přiznává, že chápe obavy investorů z plánovaných investic do rozšíření firmy v hodnotě 850 miliard dolarů. Ačkoli masivní expanze datových center je nezbytná pro růst umělé inteligence, Altman upozorňuje na rizika jako energetická náročnost a možná finanční bublina. V Česku tyto globální trendy již ovlivňují firmy a pracovní trh, kde AI může změnit až 40 procent pozic.

Technologický boom za oceánem: Americké firmy sypou do Británie 31 miliard liber

19.09.2025, Autor: Marek Hájek

Když Donald Trump navštívil Velkou Británii, přivezl s sebou významné investice. Americké technologické giganty jako Microsoft, Nvidia a OpenAI oznámily investice za 31 miliard liber do britské ekonomiky, zaměřené na umělou inteligenci a datovou infrastrukturu. Je to historická šance, nebo riskantní závislost na zahraničním kapitálu?

Gemini na burze: Kryptoměnový milník za 3,3 miliardy dolarů

18.09.2025, Autor: Josef Neštický

Kryptoměnová burza Gemini, založená bratry Winklevossovými, vstoupila 12. září 2025 na burzu Nasdaq s cenou 28 dolarů za akcii, což firmu ohodnotilo na 3,33 miliardy dolarů. Je to přelomový moment pro celý sektor digitálních měn, nebo jen další spekulativní bublina?