Umělá inteligence dnes slibuje technologickou revoluci, ale experti jako Jon Bell z BNY Investments Newton v ní vidí jasné znaky investiční bubliny. Masivní investice do AI přesahují stovky miliard dolarů, zatímco mnoho projektů selhává v praxi. Jak se to dotkne české ekonomiky, kde AI pomalu proniká do firem, ale rizika jsou stále veliká?
Aktuální varování z finančních kruhů
Jon Bell upozorňuje na přehnaný optimismus a nadhodnocené ceny technologických gigantů a varuje před pomalejší monetizací, než se původně očekávalo. Podle dat BNY Mellon tvoří investice do AI významný podíl na růstu HDP USA a firmy zaměřené na tuto oblast přispívají k růstu akciového trhu. Globální trh s AI dosáhl hodnoty 391 miliard USD, což je výrazný skok oproti 279 miliardám v roce 2024. Přesto studie MIT odhaluje, že 95 procent pilotních AI projektů se nepromění v ziskové. Je to opravdu revoluce, nebo jen spekulativní hra s vysokými sázkami?
Bank of England a Mezinárodní měnový fond (MMF) se přidávají k varování. Banka mluví o možné „prudké korekci“, zatímco šéfka MMF Kristalina Georgieva přirovnává současné valuace k dot-com bublině před 25 lety. Jamie Dimon z JPMorgan jde ještě dál: prasknutí bubliny považuje za pravděpodobné v horizontu šesti měsíců až dvou let. Tyto hlasy nejsou osamělé – Julien Garran z MacroStrategy Partnership označuje AI boom za až 17krát rozsáhlejší než dot-com krizi a čtyřikrát závažnější než realitní bublinu z roku 2008. V USA se očekává, že výdaje na datová centra, čipy a pracovní sílu dosáhnou 450 miliard USD, což kontrastuje s pouhými 34 miliardami soukromých investic do generativní AI v roce 2024.
Historický kontext a lekce z minulosti
Dot-com bublina z let 1997–2001 byla plná nadšení pro internet, ale skončila krachem, kdy mnoho firem zmizelo z mapy. Podobně realitní krize 2007–2009 ukázala, jak spekulace nafoukne ceny bez pevných základů. Dnes AI připomíná tyto éry – rychlý růst bez odpovídajícího zisku. Umělá inteligence, technologie umožňující strojům napodobovat lidské myšlení, jako je generativní AI (např. ChatGPT pro texty nebo Midjourney pro obrázky), slibuje transformaci. Ale infrastruktura – datová centra, specializované čipy jako GPU – stojí obrovské sumy, aniž by mnoho firem vidělo rychlý návrat.
Dopady na českou ekonomiku a firmy
V Česku není situace tak dramatická, ale rizika se blíží. Podle průzkumů ČSÚ využívalo AI v roce 2024 jen 11,3 % podniků, což je sice dvojnásobek oproti roku 2023, ale stále jde o nízký podíl. Polovina českých AI startupů vznikla v posledních pěti letech, což ukazuje na rostoucí zájem. Přesto obavy o bezpečnost dat a vysoké náklady brzdí rozvoj. Česká národní banka zatím nevydala specifická varování k AI bublině, ale sleduje trendy. Pokud bublina praskne, exportně orientované sektory jako automobilový průmysl, závislý na AI pro optimalizaci, by mohly pocítit pokles investic. Firmy by ztratily financování pro inovace, což by zpomalilo digitalizaci.
Mezi euforií a opatrností
Jon Bell volá po selektivních investicích s důrazem na fundamenty. V Evropě vidí Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové AI jako „třetí epochu technologie“, srovnatelnou s internetem. Venture fondy jako Eurazeo nebo Creandum podporují startupy, aby Evropa dohnala USA a Čínu. Možné scénáře: korekce trhu, kde přežijí jen silné firmy; pokračující růst s šířením do maloobchodu či zdravotnictví; nebo recese, která by zasáhla globální trhy. AI není jen hype, ale skutečný potenciál. Přesto rizika existují. Měli bychom investovat chytře – ne slepě za sliby, ale s nadhledem. Jinak bychom mohli skončit jako ti, kteří v roce 2000 ztratili spoustu peněz na dot-com.
Zdroj info: eleconomista.es, ČSÚ
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
