Krize důvěryhodnosti EU na západním Balkáně

Od naděje k únavě

Představte si západní Balkán jako most mezi Evropou a východem, který EU slibuje postavit pevnější už od konce 90. let. Všechno začalo Stabilizačním a přidružovacím procesem v roce 1999, kdy se po válkách v Jugoslávii objevila naděje na integraci. Summit v Soluni v roce 2003 pak explicitně potvrdil, že země jako Srbsko, Albánie nebo Černá Hora mají cestu do Unie otevřenou – pod podmínkou, že splní politické, ekonomické a legislativní reformy.

Ale realita byla jiná. Po vlnách rozšíření v letech 2000 a 2010 přišla stagnace. Únava z rozšiřování, jak ji definují analytici Evropské komise, se rozšířila mezi členskými státy – proč přijímat nové členy, když EU bojuje s vlastními problémy? Podle zpráv European Western Balkans z roku 2024 se to změnilo až po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. EU oživila zájem a v roce 2024 spustila Plán růstu pro západní Balkán s 6 miliardami eur na reformy do roku 2027. Dnes vidíme první výplaty peněz pro Černou Horu, Severní Makedonii, Albánii a Srbsko. Přesto je rozdíl mezi sliby a činy evidentní: Černá Hora a Albánie vedou, zatímco Srbsko a Severní Makedonie zaostávají kvůli sporům, například s Bulharskem.

Aktuální krize: Čísla, která bolí

Krize důvěryhodnosti EU – stav, kdy místní elity i obyvatelé ztrácejí víru v to, že Unie dokáže sliby naplnit – se prohlubuje. Podle Eurobarometru z jara 2025 důvěřuje EU 83 procent Černohorců a 80 procent Albánců. V Srbsku je to jen 37 procent a rovných 57 procent Unii nedůvěřuje. Bosna a Hercegovina je na 58 procentech, Severní Makedonie na 54 a Kosovo se 79 – ti procentní důvěrou čeká na status kandidáta kvůli bilaterálním komplikacím.

Ekonomicky region zpomaluje: Růst HDP v prvním čtvrtletí 2025 dosáhl jen 2,3 procenta, nezaměstnanost v Srbsku je 8,5 procenta, v Bosně a Hercegovině 27,5. Podle Reportérů bez hranic v indexu svobody médií 2025 kleslo Kosovo o 24 míst na 99 pozici, Srbsko je na 96 místě. Místě. To signalizuje demokratický úpadek, zejména v Srbsku, kde se omezuje mediální svoboda. EU zůstává největším investorem, ale její podíl klesá; Čína dominuje v Srbsku od roku 2024, Rusko je jedničkou v energetice. Země dostávají malé odměny bez skutečného postupu v přístupových kapitolách.

Summity v makedonské Skopji a v Albánii 6. října 2025 potvrdily zájem na reformách, ale výzvy přetrvávají: pomalý boj proti korupci, spory mezi Srbskem a Kosovem nebo Bulharskem a Severní Makedonií. Evropská komise reviduje politiku, Rada v březnu 2024 schválila jednání s Bosnou. Přesto, bez vyřešení těchto potíží není pokrok možný.

České zájmy v ohrožení

Proč by nás to mělo zajímat? My v Česku vidíme Balkán nejen jako souseda, ale i jako trh. České firmy v energetice, strojírenství a IT tu najdou příležitosti, které podporuje CzechTrade a Hospodářská komora. Ale politická nestabilita a korupce zvyšují rizika – konkurence z Číny a Ruska komplikuje zakázky. Podle MZV ČR platí pro Čechy vízová volnost, ale zvýšená opatrnost v Srbsku, Bosně a severním Kosovu. Našich 150 vojáků v misi EUFOR Althea v Bosně chrání stabilitu, což je pro naši bezpečnost klíčové.

Sociálně? Odliv mozků sužuje region – mladí odcházejí do EU, včetně Česka, kvůli chybějícím příležitostem. Analytici z World Bank varují, že bez integrace se životní úroveň nezvýší. 

Cesta vpřed nebo slepá ulička?

Krize důvěry na Balkáně není jen vzdálený problém – je to zrcadlo slabostí EU, která se dotýká i nás. Pokud země v regionu urychlí reformy v oblasti právního státu a vyřešení sporů, Plán růstu může přiblížit členství. Jinak hrozí odliv talentů, nestabilita a větší vliv Moskvy či Pekingu. V Česku bychom měli tlačit na jednotnou EU, abychom chránili své zájmy.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický

Zdroj info: EURACTIV