V Bruselu se mění postoj k využití zmrazených ruských aktiv. Německo, které bylo dlouho zdrženlivé vůči radikálním krokům, nyní podporuje inovativní plán EU, jak využít zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině. Tento obrat by mohl Ukrajině přinést až 130 miliard eur, aniž by došlo k přímé konfiskaci – ale není to bez rizik.
Co skrývá ten „kreativní“ plán?
Představte si to jako složitý finanční tanec: Rusko má v Evropě zmrazeno přes 210 miliard eur svých státních aktiv, většinou v depozitáři Euroclear v Belgii. Z toho je 175 miliard v hotovosti, ale EU dosud brala jen úroky a zisky – asi 45 miliard eur v podobě půjček z iniciativy G7 nazvané Extraordinary Revenue Acceleration Loans. Teď jde o krok dál: „reparační půjčky“. Ukrajina by si půjčila z těchto peněz, splácela ale až po získání válečných reparací od Ruska. Klíčem je Special Purpose Vehicle, tedy účelový fond, který by držel hotovost a vydával dluhopisy s nulovým kupónem – bez běžného úroku, jen s výnosem na konci.
Tento mechanismus obchází právní past: přímá konfiskace by narušila princip státní imunity, což by spustilo dlouhé soudy. Evropská komise už investovala část aktiv do dluhopisů EU, aby je udělala užitečnějšími. 90 procent výnosů jde na vojenskou pomoc přes Evropský mírový nástroj, zbytek na rekonstrukci. Je to jako převést zamrzlý poklad na tekutý majetek, aniž byste ho ukradli – ale Rusko to tak nevidí.
Německý obrat
Německo, největší ekonomika EU, se po letech váhání konečně přidalo. Ministr financí Lars Klingbeil a ministr zahraničí Johann Wadephul otevřeně mluví o podpoře, kancléř Friedrich Merz dokonce naznačil, že by část aktiv mohla být plně zabavena. Proč teď? Jak uvádí Reuters ve své analýze, tento posun je motivován tlaky z východu Evropy: Estonsko, Litva a Polsko volají po radikálním řešení a plné konfiskaci jako spravedlivém odškodnění za škody.
Historicky se vše táhne od února 2022, kdy EU zmrazila aktiva v reakci na invazi. Do konce roku 2024 se nahromadilo přes 200 miliard eur, v roce 2024 přišla pravidla pro investici výnosů na zbraně a obnovu. Srovnejte to s minulostí: před válkou byly ruské rezervy symbolem stability, dnes jsou pastí. My v Evropě jsme se naučili, že sankce nejsou jen trest, ale i nástroj solidarity – ale vždy s rizikem odvety.
Rizika a hlasy proti
Ne každý tančí radostí. Maďarsko, věrné svému stylu, zažalovalo EU u Soudního dvora kvůli využití výnosů na vojenskou pomoc a blokuje další kroky. Itálie varuje před destabilizací trhů, Euroclear před riziky vyvlastnění. Argumenty proti jsou jasné: narušení mezinárodního práva by mohlo vést k ruským žalobám a odvetám, jako je znárodnění evropských firem. Naopak zastánci, včetně Ursuly von der Leyenové z Evropské komise a Kaji Kallasové z unijní diplomacie, to vidí jako nutnost: bez Evropy by Ukrajina zkolabovala.
Pro Česko to má nepřímé důsledky. Obchod s Ruskem klesl, podíl na exportu je nízký, ale přes 150 českých firem tam má aktiva – riziko znárodnění je reálné. Na druhou stranu: zakázky na rekonstrukci Ukrajiny by mohly oživit I české firmy. Sankce a jejich obcházení (jako dodávky dvojího užitku) přidávají vrstvu nejistoty, ale integrace v EU nás chrání před většími šoky.
Krok vpřed, ale s otázkami
Realizace reparačních půjček se očekává od roku 2026, s pokračováním investování výnosů na pomoc napadené Ukrajině. Dluhopisová struktura by uvolnila peníze rychleji, ale Maďarsko a právní spory zůstávají překážkami. Lze odhadovat, že do roku 2030 by konfiskace mohla přijít, pokud se změní právo – na základě trendů z G7. Pro nás, Evropany, je to test solidarity v časech nejistoty.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Politico.eu, Reuters, Eurointegration.com.ua
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
