Umělá inteligence už není jen drobnou výstředností, která dělá nepovedené obrázky. Je všude. Málokdo si uvědomuje, co vlastně umělá inteligence vyžaduje.
Aby mohly tyto programy dobře fungovat, potřebují velké množství výpočetní kapacity. Z toho důvodu se nyní budují obrovská datová centra, a ta potřebují odpovídající množství energie. Většinu těchto projektů staví soukromé firmy, které investují miliardy do umělé inteligence, protože v ní vidí budoucnost. Vyplatí se investice za hranou běžné lidské představivosti do projektu, jehož návratnost je zatím nejistá?
V současnosti nejlepší čipy, které pohání AI, jsou od společnosti Nvidia, dodávané ve velkých skříních s cenovkou 4 miliony dolarů za kus, tedy zhruba 80 milionů korun. Důvodem vzniku datových center je, že vzdálenost jednotlivých čipů prodlužuje trvání výpočtu. Každý metr mezi dvěma čipy přidává k rychlosti výpočtu jednu nanosekundu. I když se to zdá málo, potřebných výpočtů je tolik, že by se mohly prodlevy nastřádat a vytvářet velké zpoždění. Kromě nákladů na stavbu a hardware je také třeba vytvořit projekt, který zajistí, že vzdálenosti mezi jednotlivými čipy budou co nejmenší.
Samotná pořizovací cena datových center je astronomická. Navíc jsou zde další náklady na údržbu, energie, ale také potřeba vody k chlazení. Například společnost Anglian Water uvedla, že není povinna dodávat vodu pro jiné než domácí užití. Současně nabídla, že konkrétní centrum ve Velké Británii, ze kterého má obavy, bude zásobovat recyklovanou odpadní vodou, nikoli pitnou.
Většina podobných center se snaží být nezávislá na běžné energetické síti, protože má obavy, že nebude možné pokrýt jejich energetickou náročnost. To ovšem znamená zbudovat si vlastní zdroje energie.
Donedávna na poli umělé inteligence dominovaly především americké firmy. To se změnilo, když na trh vstoupila Čína se svým modelem DeepSeek-R1. Nyní tak probíhá závod o to, kdo se stane nejsilnějším hráčem na poli umělé inteligence. Kromě soukromých firem zde mají co říci i státy samotné. Čína uvedla, že společnost Nvidia porušila její antimonopolní zákony a nařídila svým firmám, aby zastavili nákup čipů od této firmy. Mezitím USA společně s Velkou Británií plánují velké investice do AI na území ostrovů.
Podle odhadů Morgan Stanley se pouze za datová centra do roku 2029 utratí asi 3 biliony dolarů (asi 61,6 bilionů korun), což je HDP celé Francie v roce 2024. Do tohoto výpočtu není započtena energetická náročnost. Již nyní jsou potřeba gigawatty energie a tato potřeba patrně ještě vzroste.
Vznikají ovšem pochybnosti o návratnosti investic. Otázkou je, zda umělá inteligence stojí za veškeré tyto investice a především, jakým způsobem velké firmy získají zpět, co do těchto projektů vložily. Zahl Limbuwala, specialista na datová centra v investiční poradenské společnosti DTCP, říká: „Současné trajektorii je velmi těžké uvěřit. Namluvilo se mnoho velkých slov. Investice ale musí přinést návratnost, jinak se trh zhroutí.“
Ovšem firmy, které takto investují mají stále velkou důvěru ve smysluplnost svých investic. Podle Open AI její nové partnerství se společností Nvidia „posune misi budovat umělou inteligenci, která bude prospěšná celému lidstvu“.
Velkou výhodou těchto masivních projektů je, že v případě, kdy umělá inteligence neposkytne návratnost, datová centra nikam nezmizí. Zůstanou pevnou základnou technologického světa. Na rozdíl od internetových společností v 90. letech, které postrádaly kamennou základu. Jedná se tak o výrazně stabilnější investice.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Vojtěch Benda
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
