Zvýšení daní na Slovensku: Konsolidace, která bolí, ale má ozdravit

Co přináší nový daňový balík?

Slovenský parlament schválil konsolidační balík, který navazuje na předchozí snahy o stabilizaci rozpočtu. Podle odhadů Ministerstva financí SR má tento balík generovat 1,44 miliardy eur v prvním roce, 1,59 miliardy v druhém a 1,72 miliardy v třetím. Nejde jen o slova; jde o konkrétní změny, které zasáhnou skoro každého.

Daň je povinná platba státu, kterou známe všichni ze mzdového výměru. Odvody pak jdou na sociální a zdravotní pojištění – jako pojistka pro budoucnost, kterou platí zaměstnanci i živnostníci, tedy samostatně výdělečně osoby (SVČ). Klíčový je vyměřovací základ: částka, ze které se tyto platby počítají. Zvýšení tohoto základu o 20 procent pro živnostníky – z 50 na 60 procent průměrné mzdy – znamená, že minimální sociální odvody vyskočí na 237 eur měsíčně a zdravotní na 107 eur, celkem kolem 344 eur. Pro nové podnikatele se zkracuje doba osvobození od sociálních odvodů z 21 na pouhých 6 měsíců.

Další změny zahrnují zavedení progresivního zdanění příjmů fyzických osob s novými sazbami 25, 30 a 35 procent pro vyšší příjmy. DPH na vybrané potraviny s vysokým obsahem cukru a soli stoupne z 19 na 23 procent, což ovlivní ceny v obchodech. Novinkou je daň z finančních transakcí – 0,4 procenta z bankovních převodů (maximálně 40 eur na transakci) a 0,8 procenta z výběrů hotovosti. Ruší se tři státní svátky jako dny volna (8. května, 15. září, 17. listopadu) a zmrazují platy poslanců. Zaměstnavatelé navíc nebudou moci odečíst plnou DPH u firemních aut, pokud slouží i k soukromým jízdám – jen 50 procent. Podle analytiků INESS to celé zatíží zejména malé firmy a střední třídu.

Reakce a širší kontext

Proč tohle všechno? Slovensko se potýká s deficitem rozpočtu a rostoucím dluhem a EU ho neustále tlačí k fiskální odpovědnosti. Navíc stárnoucí populace dělá sociální systém dražším – připomeňme si, jak jsme my v Česku řešili podobné tlaky před lety. Historicky se slovenský daňový systém od roku 2015 měnil často: zvyšovaly se minimální odvody, zaváděly progresivní sazby i daně z dividend, a v letech 2024–2025 přišly vlny konsolidace, aby se udržela stabilita. Tentokrát ale vše proběhlo ve zrychleném režimu, což opozice označuje za „ožebračovací balík“ bez debaty.

Minister financí Ladislav Kamenický (Smer-SD) to obhajuje: „I firmy, samosprávy a nejbohatší přispějí“. Koalice v tom vidí cestu k menšímu zadlužení. Naopak opozice, jako Progresívne Slovensko nebo SaS, volá po protestech a soudních sporech – navrhují raději šetřit na výdajích než zvyšovat daně. Zaměstnavatelé z Republikové unie zaměstnavatelů (RÚZ) varují před „ekonomickým hazardem“: vyšší cena práce odradí investice a talenty. Odbory z KOZ SR zase mluví o nespravedlnosti – proč zaměstnanci platí za svátky a zmrazené platy, zatímco jiní se tomu vyhýbají?

Dopady na nás v Česku a budoucí výhled

My v Česku to pocítíme nepřímo. Slovensko je náš klíčový partner – zpomalený růst jejich HDP na 0,5 až 1,3 procenta v roce 2025 ovlivní obchod, dodávky a ceny zboží. Vyšší DPH může přeskočit hranice a zvednout inflaci u nás. Na druhou stranu: mírnější české daně by mohly přilákat slovenské živnostníky nebo firmy, jako když se v minulosti stěhovali podnikatelé kvůli daňovým výhodám. Podle Rady pro rozpočtovou odpovědnost (RRZ) očekávají krátkodobé zpomalení ekonomiky v 2025–2026, ale oživení v 2026–2027 díky investicím, jako je továrna Volvo. Rizika? Odliv talentů a sociální napětí, pokud se nepodělí zátěž spravedlivěji.

Je to cesta k udržitelnému rozpočtu, nebo jen další rána pro obyčejné lidi? Slovensko ukazuje, že konsolidace bolí, ale bez ní by dluh rostl ještě rychleji. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: RRZ.sk, Ministerstvo financí SR