Americký Senát zvyšuje tlak na schválení nového zákona o sankcích proti Rusku, jak potvrzuje senátor John Thune. Návrh Lindseyho Grahama slibuje tvrdá cla a další omezení, zatímco v Česku i EU cítíme dopady na ekonomiku a průmysl.
Co se děje ve Washingtonu?
Ve Washingtonu se opět rozhořela debata o tom, jak přitlačit na Rusko. Senátor John Thune, republikánský lídr Senátu, nedávno prohlásil, že v Senátu roste „zesílený zájem“ o schválení nového zákona o sankcích. Návrh, který připravil senátor Lindsey Graham, má podporu napříč stranami a dokonce i dost hlasů na přehlasování případného prezidentského veta. Co za tím stojí? Jedním z hlavních impulsů je nedávný incident, kdy ruské drony narušily polský vzdušný prostor. Takové provokace Západ jen tak nepřehlédne.
Návrh zákona je přitom pořádně ostrý. Kromě primárních sankcí, které přímo cílí na ruské subjekty a osoby, zahrnuje i sekundární sankce – tedy přísná cla až do výše 500 % na země, které dovážejí ruskou energii, jako je ropa, plyn nebo uran, a tím nepřímo podporují válku na Ukrajině. Prezident Donald Trump navíc naznačuje možnost „druhé fáze sankcí“ s až 100% cly na dovoz z Ruska a jeho ekonomických spojenců, pokud nedojde k příměří. Je to jako hra na vysoké sázky – otázkou zůstává, kdo první mrkne.
Historie sankcí: Od Krymu k dnešku
Sankce proti Rusku nejsou žádnou novinkou. Začaly už v roce 2014 po anexi Krymu a od té doby se jen přiostřovaly – ať už po vměšování do amerických voleb v roce 2016, nebo po otravě Skripalových o dva roky později. Skutečný zlom ale přišel v únoru 2022 s invazí na Ukrajinu. Tehdy Západ vytasil těžké zbraně: odříznutí Ruska od systému SWIFT, zmrazení aktiv, zákaz dovozu ropy či cenové stropy. Dnes jsme svědky další kapitoly této ságy. Jak se zdá, sankce se staly trvalou součástí geopolitické šachovnice. Ale jsou skutečně tak účinné, jak si Západ přeje? Podle dat Mezinárodního měnového fondu (MMF) a ruského ministerstva financí, ruská ekonomika zpomalila růst z 4,3 % v roce 2024 na odhadovaných 1–1,5 % letos, přičemž inflace zůstává vysoká a úrokové sazby jsou na 18 %. Rusko trpí, ale stále se drží – díky obchodu s Čínou či Indií.
Evropa a Česko
Evropská unie mezitím finišuje svůj 19. balíček sankcí, který má zahrnovat další omezení pro ruské banky, energetické firmy či systémy plateb. Spolupráce mezi USA a EU se zintenzivnila, ale ne všichni v Evropě jsou nadšení. Některé země, jako Maďarsko, se k dalšímu zpřísňování stavějí zdrženlivě. A co my v Česku? Naše ekonomika letos roste zhruba o 2 %, ale tento růst brzdí nejistota a geopolitické dopady. Průmysl, zejména strojírenství a automobilový sektor, cítí tlak. Vývoz do Ruska je prakticky zastaven, ale roste export do zemí jako Turecko, Kazachstán či Arménie. A tady začíná problém – tyto země jsou často spojovány s obcházením sankcí. FAÚ a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) už řeší desítky případů možného porušování pravidel.
Fungují vůbec sankce?
Ekonomové varují, že ačkoliv sankce způsobují Rusku strukturální problémy, jejich efektivita je omezená. Rusko si našlo nové partnery a obcházení sankcí přes třetí země je na denním pořádku. Navíc, zatímco Rusko trpí, dopady cítíme i my. Energetická transformace a odklon od ruských zdrojů zvyšují náklady českých firem. A co víc, hrozí další zdražování energií, což by mohlo zatížit domácnosti i průmysl.
Co nás čeká
Pokud Grahamův zákon projde, můžeme očekávat další zpřísnění sankcí a tvrdší cla, což by mohlo vyvolat napětí nejen s Ruskem, ale i s dalšími velmocemi, jako je Čína či Indie. V EU se navíc mluví o zrychlení schvalování sankcí prostřednictvím automatických většin. Pro Česko to znamená jediné – musíme se připravit na další změny. Naše firmy budou muset hledat nové trhy a dávat si větší pozor na to, s kým obchodují. A co když sankce selžou? Na základě současných trendů lze odhadovat, že obcházení sankcí zůstane klíčovým problémem, který oslabí jejich dopad.
Sankce proti Rusku jsou opět na stole, a to s novou vervou, jak potvrzuje John Thune. Ať už jde o Grahamův návrh, nebo 19. balíček EU, jedno je jisté – tlak na Moskvu roste. Pro Česko i Evropu to znamená další výzvy, od rostoucích nákladů po nejistotu na trzích. Otázkou zůstává, jestli tento nástroj skutečně přinese změnu, nebo jen prohloubí globální napětí.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Politico.com, FAÚ, MMF
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
