Od srpna se ochrana zeměpisného původu výrobků v Česku i v celé Evropské unii posouvá na novou úroveň. Výlučnou správu přebírá EU, což znamená konec dvojího systému a nové výzvy i příležitosti pro české výrobce. Co to znamená pro Žatecký chmel, Olomoucké tvarůžky nebo Pardubický perník?
Představte si, že jste malý výrobce tradičního perníku v Pardubicích. Vaše receptura a pověst jsou pevně spjaty s tímto městem, a právě proto máte chráněné zeměpisné označení. Ale teď přichází změna – národní ochrana končí a vše se přesouvá pod křídla Evropské unie. Je to krok vpřed, nebo zbytečná byrokracie?
Proč EU přebírá kontrolu?
Evropská unie se rozhodla ukončit roztříštěnost v ochraně zeměpisných označení, která dosud fungovala na dvou úrovních – národní a unijní. Jak uvádí ČTK, novela českého zákona a unijní nařízení jasně stanovují, že od nynějška bude ochranu zajišťovat výhradně EU. Proč? Důvodů je několik. Jednak jde o sjednocení pravidel, která eliminují administrativní duplicity. Jednak o silnější ochranu proti padělkům, a to i v online prostředí, což je v době digitálního obchodu klíčové. A konečně, EU chce posílit svou pozici v mezinárodním obchodě, kde jsou chráněné výrobky jako vína, sýry nebo řemeslné produkty silnou vyjednávací kartou.
V Česku tato změna znamená, že do 31. srpna 2026 mají výrobci čas přeregistrovat svá označení na unijní úroveň, jinak národní ochrana zanikne. A to není jen formalita – podle databáze eAmbrosia je v EU k srpnu evidováno 3 945 chráněných označení, z toho 43 pochází z Česka. Mezi nimi najdeme skvosty jako Žatecký chmel nebo Nošovické kysané zelí. Přechod na jednotný systém tak může být pro naše výrobce klíčem k širšímu trhu, ale také výzvou.
Co to znamená pro české speciality?
Pojďme si to rozložit na drobné. Zeměpisné označení původu (CHOP) a chráněné zeměpisné označení (CHZO) jsou pojmy, které možná znáte z etiket. CHOP znamená, že vše – od surovin po výrobu – musí pocházet z konkrétní oblasti. CHZO zase vyžaduje, aby alespoň jedna fáze výroby byla vázána na daný region. Tyto značky nejsou jen marketingový trik, ale záruka kvality a tradice, která chrání výrobce i spotřebitele před padělky.
Ekonomicky je hodnota těchto produktů obrovská. Podle údajů EU dosahuje roční obrat chráněných výrobků v Evropě téměř 80 miliard eur a tvoří 15,5 % exportu potravin a nápojů. Pro Česko to znamená příležitost – naše speciality mohou lépe pronikat na evropské trhy. Ale je tu i stinná stránka. Přeregistrace na unijní úroveň přináší administrativní zátěž a nové poplatky – například v ČR poplatek za postoupení žádosti činí 500 korun.
Změny nejsou novinkou
Když se podíváme do minulosti, ochrana zeměpisných označení není žádnou novotou. Její kořeny sahají až k Pařížské unijní úmluvě z roku 1883. V Česku jsme měli národní systém už od 70. let 20. století, ale po vstupu do EU v roce 2004 jsme začali převádět označení na unijní úroveň. Současná reforma z let 2023–2025 je tedy logickým vyústěním dlouhodobého trendu sjednocování. Přesto, když porovnáme tehdejší přechod s tím dnešním, vidíme rozdíl – tehdy šlo hlavně o potraviny a vína, zatímco nyní se ochrana rozšiřuje i na řemeslné výrobky jako sklo nebo porcelán.
Proč někteří výrobci krčí čelo?
Není to jen o poplatcích. Přechod na unijní systém může znamenat ztrátu národní suverenity – co když bruselské úřady nebudou dostatečně flexibilní při posuzování lokálních specifik? A co malí producenti, kteří nemají kapacitu na složitou administrativu? Na druhé straně, jednotný systém slibuje silnější ochranu a přístup na širší trh. Jak uvádí zprávy EU, centralizace má posílit i udržitelnost a environmentální odpovědnost, což je v dnešní době klíčové.
Přechod na výlučnou ochranu pod EU je teprve začátek. Lze očekávat, že počet registrovaných označení poroste, a to i díky novým kategoriím jako řemeslné výrobky. Podle predikcí založených na aktuálních trendech, jak uvádí zprávy EUIPO, by digitalizace registrací mohla proces zjednodušit a zrychlit. Na druhou stranu, pokud se někteří výrobci nepřizpůsobí do srpna 2026, riskují ztrátu ochrany. My všichni – výrobci, úřady i spotřebitelé – tak stojíme před výzvou, jak tuto změnu proměnit v příležitost. Jedno je jisté: české speciality si zaslouží, aby jejich jméno znělo nejen u nás, ale i za hranicemi.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: ČTK, Oficiální registr EU eAmbrosia, Světová organizace duševního vlastnictví WIPO, Úřad průmyslového vlastnictví ČR
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
