Více než 40 nákladních leteckých tras spojuje čínský Sin-ťiang s Evropou a převáží tisíce tun zboží. Tato „Letecká hedvábná stezka“ slibuje rychlý obchodní růst, ale zároveň vyvolává otázky. Můžeme ignorovat obvinění z nucené práce ujgurské menšiny v tomto regionu?
Rychlost jako nové zlato: Rozmach leteckých tras
Ještě v roce 2024 vedly ze Sin-ťiangu do Evropy pouze dvě nákladní linky. Dnes, o pouhý rok později, jich je přes 40. Podle dat z prvního čtvrtletí 2025, která uvádí zprávy z letiště v Urumči, hlavním městě Sin-ťiangu, bylo přepraveno více než 26 000 tun zboží a to je meziroční nárůst o neuvěřitelných 500 %. Jen za první čtyři měsíce roku 2025 odbavilo letiště Urumči 1 584 nákladních letů. Mezi evropskými destinacemi najdeme Německo, Spojené království, ale i Českou republiku, konkrétně Prahu a Ostravu.
Za tímto boomem stojí rostoucí poptávka po rychlých dodávkách. Elektronika, farmaceutika, autodíly nebo čerstvé zboží, to všechno jsou komodity, které nesnesou zpoždění. A právě tady hraje Letecká hedvábná stezka klíčovou roli. Doba dodání se oproti námořní dopravě zkracuje z týdnů na dny. Není divu, že společnosti jako CAMEX Airlines, S.F. Airlines nebo Uzbekistan Airways na těchto trasách operují až čtyřikrát týdně.
Strategie Číny
Letecká hedvábná stezka není jen o rychlosti. Je to součást širší čínské iniciativy Pás a stezka, která má propojit Asii, Evropu a další regiony. Sin-ťiang, ekonomicky zaostalý region na západě Číny, se díky tomu mění v logistické centrum. Letiště v Urumči se stává klíčovým uzlem, podobně jako Čeng-čou v Číně nebo Lucemburk v Evropě, kde sídlí jeden z hlavních hubů pro evropské a americké trhy. Čína tímto krokem nejen posiluje svůj vliv, ale také integruje odlehlé oblasti do globální ekonomiky.
Pamatujete na pandemii v roce 2020? Tehdy se ukázalo, jak důležitá je rychlá letecká doprava, ať už šlo o zdravotnický materiál, nebo jiné urgentní zásilky. Od té doby, jak ukazují historická data, Čína masivně investuje do letecké infrastruktury. A my, Evropané, z toho těžíme – rychlé dodávky znamenají konkurenční výhodu pro firmy i nižší ceny pro spotřebitele.
Stín Sin-ťiangu: Nucená práce a etické dilema
Ale tady se dostáváme k jádru problému. Sin-ťiang není jen logistickým uzlem, ale také regionem, kde je Peking dlouhodobě obviňován z porušování lidských práv. Zejména ujgurská menšina, která v oblasti žije, čelí podle zpráv mezinárodních organizací, jako je Uyghur Human Rights Project, systematickému útlaku. Textilní průmysl a sklizeň bavlny, klíčové komodity přepravované do Evropy, jsou spojovány s nucenou prací. Některé evropské země, například Velká Británie, situaci označily za genocidu a přijaly sankce. USA dokonce zakázaly dovoz zboží spojeného s nucenou prací.
A co my v Evropě? Na jedné straně jsou ekonomické přínosy jako jsou rychlé dodávky, levnější zboží, nové obchodní příležitosti. Na druhé straně je etická otázka: můžeme přivírat oči nad tím, jaké podmínky panují na druhém konci této letecké stezky? Některé země, jako Maďarsko, volí pragmatický přístup a upřednostňují obchodní vztahy. Jiné však volají po přísnějších kontrolách. A co přepravní společnosti? Ty často argumentují tím, že nemají důkazy o nucené práci ve svých dodavatelských řetězcích. Je to ale dostatečná odpověď?
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Politico.eu