Nová studie Světové banky a Chicagské univerzity varuje, že pokud země po válce chce prosperovat, musí razantně rozbít starý obchodní řád, který již desítky let brzdí její rozvoj. Dokáže se ale vymanit z vlivu oligarchů a neefektivních státních kolosů, nebo zůstane uvězněna v minulosti?
Z historie vidíme, že poválečná ekonomická obnova často znamenala nejen opravu zničených měst, ale i radikální změnu pravidel hry. Marshallův plán po druhé světové válce rozbil kartely a otevřel dveře konkurenci. Dnes stojí Ukrajina před podobnou výzvou. Jak ukazuje nová studie expertů Světové banky a Chicagské univerzity, o které informoval server Kyiv Independent, bez zničení starého obchodního řádu, ovládaného oligarchy a neefektivními státními podniky, nemá země šanci na skutečnou prosperitu.
Starý řád jako kotva minulosti
Studie se zaměřila na období 2008–2019, kdy ukrajinské podnikatelské prostředí upadalo. Místo tzv. kreativní destrukce, kdy inovativní firmy nahrazují zastaralé, převládl fenomén „zabydlených zavedených firem“. Jinými slovy, velké společnosti, často napojené na politiky, si udržely dominanci nikoli díky kvalitě, ale díky regulacím a kontaktům v byrokracii. Výsledek? Konkurence skomírá a inovace jsou jen prázdným slovem. Podle studie na Ukrajině funguje tisíce státních podniků v klíčových odvětvích jako energetika či obrana, což trh dusí a efektivitu posílá do kouta, jak uvádí zpráva zveřejněná na Kyiv Independent.
A čísla mluví jasně. Fiskální deficit Ukrajiny v roce 2024 činil 17,7 % HDP. Náklady na obnovu země se odhadují na 486 miliard USD během příští dekády. Jen pro letošní rok potřebuje Ukrajina desítky miliard dolarů externí pomoci, aby vůbec udržela ekonomiku nad vodou. Je zřejmé, že bez systémových změn tyto peníze mohou skončit v kapsách starých elit místo v rozvojových projektech.
Oligarchové versus budoucnost
Oligarchické struktury a státní monopoly brzdí vstupu nových hráčů na trh. Příčiny jsou hluboko zakořeněné, dlouhodobý vliv politicky napojených elit, korupce propletená s byrokracií a nedostatečná privatizace státních podniků. Válečný konflikt tyto problémy jen prohloubil, jak ukazují analýzy Světové banky.
Na druhou stranu, ne všichni s radikálními změnami souhlasí. Staré elity se brání zuby nehty, protože přijdou o své výsady. Někteří politici navíc argumentují, že během války je stabilita důležitější než riskantní reformy. A co na to veřejnost? Mladí lidé a veteráni tlačí na změnu, jak ukázaly nedávné protesty nazvané „kartonová revoluce“. Tlak EU a mezinárodních partnerů, kteří na reformy vážou pomoc, je rovněž silný.
Zahraniční pomoc dosahuje od začátku invaze přes 250 miliard USD, z čehož 90 % pochází od EU a USA. To vše dává naději.
Jenže staré struktury jsou pořád pevně zakořeněné. Bez jejich rozbití hrozí, že se Ukrajina ocitne v začarovaném kruhu stagnace. Lze odhadovat, že pokud se podaří prosadit reformy a omezit vliv oligarchů, země by mohla během deseti let přilákat investice a stát se plnohodnotným členem evropského trhu. Naopak, pokud odpor starých elit přetrvá, může dojít k vyčerpání zahraniční pomoci a politické nestabilitě, což by mělo dopad i na nás v Česku.
Rozbití starého obchodního řádu není jen ekonomickou nutností, ale i testem vůle a odvahy. Historie nám ukazuje, že poválečná obnova může být příležitostí k novému začátku. Otázka je, zda ji Ukrajina dokáže využít.
Foto: Josef Neštický
Autor: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Zdroj info: Studie Světové banky a Chicagské univerzity, shrnutá v článku: kyivindependent.com/new-study-warns-ukraine-must-break-up-old-business-order-to-thrive-post-war