Konec bezcelního ráje: USA mění pravidla hry

Představte si, že posíláte balíček s tričky nebo drobnou elektronikou do USA a najednou zjistíte, že i za tuto drobnost musíte platit clo. Přesně to se stalo realitou, když 29. srpna 2025 americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zrušila pravidlo de minimis. Tato celní výjimka, která od roku 2016 umožňovala bezcelní dovoz zásilek do hodnoty 800 USD, byla dlouho pilířem e-commerce. Podle dat amerických celních úřadů (CBP) tvořily tyto zásilky v roce 2023 přes miliardu kusů ročně. Teď je ale konec. Každý balíček, ať už jde o ponožky nebo sluchátka, podléhá clu a administrativním poplatkům.

První ránu dostaly už na jaře 2025 firmy exportující z Číny a Hongkongu, když byla výjimka zrušena pro tyto země s účinností od 2. května. Nyní se však protekcionistická vlna dotýká všech – včetně českých e-shopů a exportérů. A aby toho nebylo málo, v červenci 2025 byla uzavřena obchodní dohoda mezi EU a USA, která uvalila 15% clo na většinu zboží z Evropy.

Pravidlo de minimis není žádný nováček. Poprvé se objevilo v americkém celním zákoně z roku 1930 s limitem pouhého 1 dolaru. Postupně rostl – na 200 USD v roce 1994 a nakonec na 800 USD v roce 2016, kdy zákon Trade Facilitation and Trade Enforcement Act chtěl podpořit rostoucí online obchod. Jenže s boomem e-commerce přišly i problémy. Objem zásilek vzrostl z 153 milionů v roce 2015 na více než miliardu v roce 2023, jak uvádí CBP. A s tím i dovoz padělků, nebezpečného zboží či dokonce syntetických opioidů. Americká vláda tak řekla dost. Je to jako když zavřete dveře, které byly dlouho dokořán s najednou zjistíte, kdo všechno jimi procházel.

Důvody zrušení jsou jasné, i když ne všichni s nimi souhlasí. Americká administrativa argumentuje bezpečností a ochranou domácího trhu. „Nemůžeme kontrolovat miliardy drobných zásilek, které představují riziko pro naše občany,“ zní z Washingtonu. Zrušení má chránit americké pracovníky a firmy před levnou zahraniční konkurencí. A přiznejme si, kdo by nechtěl dát přednost domácímu výrobci, když máte možnost ho podpořit?

České firmy, které exportují do USA, teď čelí nejen clu, ale i zvýšené administrativní zátěži. Každá zásilka vyžaduje celní deklaraci, což znamená více papírování, vyšší náklady na logistiku a delší dodací lhůty. Podle analýz logistických expertů, jak uvádí server Handelsblatt, může tato změna snížit konkurenceschopnost evropských e-shopů vůči americkým prodejcům

Pro české exportéry a e-shopy je to jako běžet maraton s novou zátěží na zádech. Zvýšené náklady na clo a logistiku nutí přehodnotit cenotvorbu. Zákazník v USA si dvakrát rozmyslí, jestli si objedná tričko z Prahy, když ho vyjde dráž než od místního prodejce. A co víc, administrativní komplikace mohou znamenat zpoždění, která v online obchodě nikdo neocení. Jak uvádí zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, malé a střední firmy, které tvoří páteř našeho exportu, budou muset investovat do celních služeb, nebo hledat nové trhy.

Pamatujete, jak jsme se před lety učili přizpůsobovat evropským regulacím? Teď nás čeká podobná lekce, jen s větším oceánem mezi námi a trhem. Někteří už mluví o využití celních skladů, takzvaných bonded warehouses, kde lze zboží skladovat bez cla, dokud se neprodá. Jiní zvažují konsolidaci zásilek, aby minimalizovali náklady. Ale jedno je jisté – bez inovací a flexibility to nepůjde.

Zrušení pravidla de minimis v USA je víc než jen administrativní změna. Je to další signál, že globální obchodní prostředí se mění. Pro české firmy to znamená nové výzvy, ale i příležitosti k inovacím. Přizpůsobit se, digitalizovat procesy a hledat nové cesty. To je jediná strategie, jak zůstat ve hře.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj info: Reportáže a články z mezinárodních serverů, Logistické analýzy (Gerlach Customs, FedEx, Clearitusa, cmtradelaw.com)