Rozhovor s Ivanou Lojínovou, spolumajitelkou společnosti Goethe Tour, Rodinného pivovaru Sv.Floriána a Hotelů Loket.
Ivana Lojínová je spolumajitelka společnosti Goethe Tour, Rodinného pivovaru Sv.Floriána a Hotelů Loket. Pivovar Svatý Florian patří rodině Lojínů, která v malebném Lokti vlastní také hotely. V roce 2006 do Lokte vrátili vaření piva – tradici, kdy již Jan Lucemburský městu udělil právo vaření piva a vařilo se tu do roku 1953.
„Je bolestné a krásné zároveň, tedy když se podaří. Stojí hodně sil a kompromisů ze strany všech zúčastněných. Není lehké upozadit vlastní ego a přijmout skutečnost, že vše je najednou jinak. Myslím, že aby si člověk uchoval zdravý rozum, musí se v rámci firmy dokázat posunout na pozici, kde je ještě potřebný a nikomu z rodiny přitom nestojí v cestě,“ říká Ivana Lojínová.
Jak vzpomínáte na začátky rodinného podnikání? Proč jste se do podnikání pustila?
Na začátky rodinného podnikání vzpomínám s láskou – byla to doba velké svobody, nadšení. Všechno šlo, tak nějak hladce. Člověk byl plný sil, optimismu a také naivity. Prostě chtěl něco dokázat a ono to šlo.
Do podnikání jsem se pustila, protože jsem sobě chtěla dokázat, že lze dělat věci, které člověka beze zbytku naplňují.
Měla jste v rodině podnikatelské vzory?
Vzor jsem asi tak nějak podvědomě měla v tatínkovi, který byl velice činorodý, úspěšný karlovarský balneolog. Celý život jsem ho sledovala, jak neúnavně studuje a pracuje až do svých 76 let.
Provozujete tři hotely a minipivovar. Jak náročné je řídit takový provoz? Jsou do provozu zapojeni i příbuzní a vaši potomci?
Do doby covidu jsem tak nějak metodou pokus omyl – celý provoz provozovala, paradoxně mi to nepřipadalo složité. Mnohem složitější bylo období pozvolného předávání z generace na generaci. Chvíli to trvalo, ale myslím, že jsme to všichni zvládli na jedničku. I když pár porodních bolestí by se našlo …
Jak těžké je skloubit jako pozici majitelky firmy a běžný rodinný život?
Vzhledem k tomu, že nejsem až tak výlučně rodinný typ mi skloubení těchto dvou životních rolí, nečinilo zvláštní potíže. Nutno podotknout, že mi velice s dětmi pomohli manžel a prarodiče. Nějak jsme se naučili, že kdo byl zrovna doma, dělal co bylo pro chod domácnosti zapotřebí. Později s námi děti byly ve firmě, kde již odmalička zastávaly různé pracovní činnosti.
Zaměstnávala jste cca 40 lidí. Jak těžké je dnes najít a udržet dobré zaměstnance?
Musím upřímně říci, že na počátku podnikání byla situace týkající se zaměstnanosti úplně jiná. Ten kdo si vydělal po revoluci 5.000,-, byl si myslím spokojen. Platy byly někde úplně jinde/, vlastně všechno bylo jiné – nebylo DPH, nebyly desítky stále se měnících zákonů. Celkově se mi všechno zdálo jednodušší, stačilo být tak trochu ve správnou chvíli na správném místě, být pracovitý a nadšený pro věc a ono to šlo. Nutno podotknout, že i trhy byly absolutně volné, neobsazené – takže všechno šlo jaksi tak nějak lehčeji.
V současné době je nutné více hledat a ono se najde. Stále jsou pracovití lidé, kteří chtějí životní jistoty. Hodně se snažím oslovovat i mladou generaci, protože si myslím, že jednou z našich úloh je jít příkladem a tak nějak ukázat, že život je i o práci a ne internetu, virtuálu a zábavě. V tomto směru jsem opravdu velice staromódní, věřím, že jakákoliv smysluplná činnost je pro lidstvo velkým přínosem.
Do portfolia hotelů a společností patří také rodinný minipivovar Sv.Florián. Svatý Florián je patron hasičů. Jak hasí žízeň váš minipivovar?
V našem minipivovaru vaří pivo náš mladší syn – pivo je nepasterizované nefiltrované, spodně kvašené. To co uvaří, to se také u nás vypije – nedodáváme do dalších restaurací ani obchodů.
Vlastníte také lihovar, který s pivem souvisí. Jak vznikl nápad na zřízení minipivovaru?
S nápadem mít vlastní pivovar a lihovar přišel manžel. Já jsem spíš takový ten rukodělný typ, on je velkým vizionářem.
V době Covidu jste vymysleli nový recept. Jak vznikl tento nápad?
Covidová doba nám přinesla uzavření všech provozoven, pivo, které bylo navařené by muselo na kanál, a tak se narodila myšlenka vyrábět si ve vlastním lihovaru vlastní pivovici.
Pak přišly na řadu i další druhy ovocných pálenek, jako je jablkovice, hruškovice, vinovice, třešňovice, slivovice….v současné době máme již více než 12 vlastních produktů a koncem léta 2025 bude k mání i první várka whisky. Zraje již 3 roky v dubových sudech.
Lihovar a palírna v hotelu U Bílého koně je výlučně záležitostí staršího syna a manžela. Oni vymýšlejí nové druhy, a jak já říkám, produkují tekuté ovoce. Na mně už je to vyšší dívčí…
Problém rodinných firem je problém nástupnictví. Jak jste se vyrovnali s tímto problémem?
Ano, máte pravdu – nástupnictví je opravdu asi tím největším úskalím rodinných firem. Je bolestné a krásné zároveň, tedy když se podaří. Stojí hodně sil a kompromisů ze strany všech zúčastněných. Není lehké upozadit vlastní ego a přijmout skutečnost, že vše je najednou jinak. Myslím, že aby si člověk uchoval zdravý rozum, musí se v rámci firmy dokázat posunout na pozici, kde je ještě potřebný a nikomu z rodiny přitom nestojí v cestě.
Neměl by očekávat vděk a měl by se jaksi radostí tetelit, že to, co vybudoval, běží krásně dál.
Mým velkým přáním je, aby rodinná firma fungovala i za mnoho let a aby všechny příští generace dokázaly vychovat následníky, tak jak se to podařilo nám.
Zavádíte do svých společností také moderní technologie?
Ano, snažíme se stále držet krok s dobou a novými požadavky, takže technologie stále modernizujeme.
Jste lokální patrioti? Kde můžeme vaše produkty najít?
Myšlenka vlastních produktů s sebou přinesla i myšlenku prodeje vlastních produktů pouze v našich vlastních provozovnách a prodejnách, tzn. v Lokti. Nikde jinde naše produkty nenajdete.
Provozujete také pivovarské muzeum. Co vše zde můžeme vidět?
Provozujeme dvě muzea, a sice pivovarské minimuzeum, které je umístěno v prostorách původní sladovny ze 14.stol – pivovar Svatý Florian. V něm můžete vidět historické lahve, stáčečky, naražeče a další náčiní, které pivovarníci v dobách minulých používali.
Dále pak vlastníme muzeum lázeňských pohárků – což je největší světová sbírka – vystavena je v jednom z nejstarších měšťanských domů na náměstí. Jsme také v České knize rekordů.
Kam byste nás pozvala na Lokti?
Loket je krásné magické místo – za návštěvu stojí celé město včetně hradu… no a potom samozřejmě k nám do hotelu U Bílého koně s Goethovo pavilonkem a do dalších prostor, jako jsou hotely, muzea a pivovar.
Děkuji za rozhovor.
Foto + Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
