Jak EU zakáže ruský plyn: Cesta k nezávislosti do roku 2027

Evropská unie se nachází na prahu významné transformace. Po desetiletích závislosti na ruském plynu, který ještě v roce 2021 tvořil 45 % dovozu do EU, se nyní blíží okamžik, kdy se tato kapitola definitivně uzavře. Jak ukazují data, podíl ruského plynu klesl k květnu 2025 na pouhých 9 % celkové spotřeby plynu v EU. Přesto jde o významnou výzvu – jak nahradit tento zdroj a zajistit, aby evropské domácnosti a firmy neutrpěly energetický šok? Pojďme se podívat, co nás čeká, jaké kroky Evropská komise plánuje a co to znamená pro nás v České republice.

Historický zlom: Od závislosti k soběstačnosti

Představme si energetický trh EU jako loď, která se po desetiletích plavby po stejné trase rozhodla změnit kurz. Ruský plyn byl dlouho naším hlavním palivem – levným, dostupným, ale zároveň rizikovým. Geopolitické otřesy, zejména po roce 2014 a pak masivně po invazi na Ukrajinu v roce 2022, ukázaly, jak nebezpečná je tato závislost. Rusko nejednou použilo plyn jako nástroj politického nátlaku, ať už šlo o přerušení dodávek přes Ukrajinu, nebo cenové manipulace.

Evropská komise proto v roce 2022 spustila strategii REPowerEU, jejímž cílem bylo snížit závislost na ruských fosilních palivech. A výsledky jsou vidět. Oproti loňsku, kdy ruský plyn tvořil ještě 19 % dovozu, jsme letos na polovině. Teď jde o to dotáhnout tento proces do konce – a to do roku 2027.

Plán Evropské komise: Jasná pravidla, tvrdé termíny

Evropská komise se chystá příští měsíc představit konkrétní právní opatření, která mají zajistit, že ruský plyn z evropského trhu zmizí. Jaké jsou hlavní pilíře tohoto plánu? Za prvé, už do konce roku 2025 budou zakázány všechny nové smlouvy na ruský plyn a ukončeny stávající spotové kontrakty, tedy krátkodobé dohody, které tvoří významnou část dovozu. Za druhé, do konce roku 2027 má přijít úplný zákaz veškerého ruského plynu – ať už jde o potrubní dodávky, nebo zkapalněný plyn (LNG).

Tento plán není jen o zákazech. Komise klade důraz na transparentnost – firmy budou muset hlásit detaily svých kontraktů, aby bylo jasné, kdo a jak dlouho ještě ruský plyn odebírá. A co víc, členské státy mají povinnost připravit národní strategie, jak tuto změnu zvládnout. Je to jako příprava na dlouhou cestu – nejde jen o cíl, ale o to, jak se tam dostat bez hladovění.

Proč to děláme? Argumenty, které hýbou Evropou

Proč se EU do tak radikálního kroku pouští? Hlavní důvod je jasný – politická a bezpečnostní nezávislost. Jak zdůrazňují představitelé Komise, platby za ruský plyn nepřímo financují válku na Ukrajině. Deset zemí EU, včetně České republiky, proto tlačí na úplný zákaz, včetně LNG. V absolutních číslech to znamená, že od začátku konfliktu v roce 2022 jsme Rusku zaplatili za energie částku, která by pokryla náklady na stovky bojových letounů. Přinejmenším to je důvod, proč tento tok peněz zastavit.

Na druhé straně ale stojí hlasy opatrnosti. Některé země, jako Maďarsko nebo Slovensko, jsou stále silně závislé na ruských dodávkách a varují před ekonomickými dopady. Právní překážky také nejsou zanedbatelné – Komise nemá plnou moc nařídit firmám, aby přestaly nakupovat ruský plyn, a jakýkoliv zákaz vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států. A co průmysl? Firmy upozorňují na riziko cenových výkyvů a nestability trhu. Není to jen o politice, ale i o tom, zda si evropské ekonomiky mohou tak rychlý přechod dovolit.

Co to znamená pro Českou republiku?

A jak se tento plán dotkne nás? Česká republika je na tom, na rozdíl od některých sousedů, relativně dobře. Už od roku 2022 jsme výrazně snížili závislost na ruském plynu díky diverzifikaci zdrojů. Dnes už plyn neteče přes Ukrajinu, ale přes bod Brandov na česko-saské hranici, a významnou roli hrají dodávky LNG z terminálů v Nizozemsku a Belgii. Podle společnosti Net4Gas, která provozuje naše páteřní plynovody, by zákaz ruského plynu mohl být dokonce příležitostí – třeba k posílení naší role v tranzitu plynu z jiných zdrojů.

Obavy z krátkodobých dopadů ale nezmizely. I když jsme na změnu připraveni lépe než dřív, ceny energií mohou v přechodném období kolísat, zejména během zimních měsíců, kdy je poptávka nejvyšší. Domácnosti i firmy by se na to měly připravit. Na druhé straně, jak ukazují data, globální trh s LNG má dostatečné kapacity, aby nahradil ruský plyn, což by mělo zmírnit cenové šoky. Lze odhadovat, že pokud se podaří udržet tempo investic do infrastruktury, dopady na českou ekonomiku budou omezené.

Budoucnost bez ruského plynu: Jaké jsou scénáře?

Co nás čeká po roce 2027, kdy má být ruský plyn minulostí? Možné scénáře jsou různé, ale všechny mají jedno společné – potřebu rychlého přechodu na alternativy. První scénář je optimistický: EU se podaří plně nahradit ruský plyn dodávkami LNG z jiných zemí, jako je Norsko nebo USA, a zároveň urychlí přechod na obnovitelné zdroje. Podle studií, jako je ta od Bloomberg NEF, bychom mohli už od roku 2027 vidět výrazný nárůst výkonu větrných a solárních elektráren.

Druhá možnost je napjatější. Pokud globální poptávka po LNG převýší nabídku, můžeme čelit cenovým šokům a dočasným nedostatkům. Třetí scénář pak počítá s geopolitickými komplikacemi – nové krize nebo problémy s dodavateli by mohly přechod zkomplikovat. Na základě trendů se ale dá předpokládat, že EU má dostatek času a prostředků na to, aby se na tyto výzvy připravila.

Evropská komise navíc plánuje masivní investice do energetické infrastruktury – jen do roku 2040 by úspory z těchto kroků mohly dosáhnout stovek miliard eur. Jinými slovy, i když cesta může být trnitá, cíl je jasný: energetická soběstačnost a stabilita.

Výzva, která může být příležitostí

Ukončení dovozu ruského plynu do roku 2027 není jen politické rozhodnutí, ale i test odolnosti evropské ekonomiky. Pro Českou republiku to znamená šanci posílit svou pozici na energetickém trhu, ale také nutnost připravit se na možné krátkodobé turbulence. Jak ukazují data, jsme na správné cestě, a pokud se podaří udržet tempo diverzifikace a investic do obnovitelných zdrojů, můžeme z této změny vyjít silnější. Otázka zní: Jsme připraveni na tento skok do neznáma, nebo nás čekají nečekané překážky? Jedno je jisté – energetická budoucnost Evropy se píše právě teď.

Foto: Pixabay

Autor: Petr Poreba