Prezidentské volby v Polsku, jejichž první kolo proběhlo 18. května 2025, jsou víc než jen výběrem nové hlavy státu. Jsou klíčovým testem pro současnou proevropskou vládu Donalda Tuska, která se snaží upevnit svou pozici po letech dominance konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Na co se zaměřit, když se rozhoduje o budoucnosti Polska v Evropě?
Když se dnes ohlížíme za výsledky prvního kola polských prezidentských voleb, je jasné, že Polsko stojí na rozcestí. Výsledek není jen o tom, kdo usedne do prezidentského paláce, ale také o tom, zda země posílí svou proevropskou orientaci, nebo se vrátí k euroskeptickým tendencím, které ji v minulosti přivedly do konfliktu s Bruselem. Pojďme se podívat, co tyto volby znamenají, jaké jsou hlavní otázky a proč by měly zajímat i nás v České republice.
Polarizovaná společnost: Kdo proti komu stojí?
Polská politická scéna je už léta rozdělena na dva hlavní tábory. Na jedné straně máme proevropskou Občanskou koalici (KO) vedenou premiérem Donaldem Tuskem, která od svého nástupu k moci v roce 2023 bojuje za obnovení nezávislosti soudů a lepší vztahy s Evropskou unií. Jejich kandidátem je Rafał Trzaskowski, primátor Varšavy, který v prvním kole získal přibližně 33,7 % hlasů. Na druhé straně stojí konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), které dominovalo polské politice od roku 2015 a prosazovalo politiku národní suverenity a odporu vůči některým evropským iniciativám. Jejich kandidát Karol Nawrocki, předseda Institutu paměti národa, si připsal zhruba 21,6 % hlasů. A do toho všeho se míchá ještě krajně pravicová Konfederace se Sławomirem Mentzenem, který oslovil především mladé voliče a získal 11,8 %.
Tahle polarizace není jen statistika. Je to odraz hlubokého rozdělení ve společnosti, které se táhne už od dob, kdy PiS začalo měnit pravidla hry v justici a médiích. Jak ukazují data z prvního kola, žádný kandidát nezískal nadpoloviční většinu, a tak nás čeká druhé kolo 1. června. Otázka zní: dokáže Trzaskowski mobilizovat dost voličů, nebo se Nawrocki opře o silnou základnu konzervativců?
Prezident není jen figurka: Proč je jeho role klíčová?
Možná si říkáte, že prezident je v Polsku spíš symbolickou postavou. Omyl. I když nemá tak široké pravomoci jako premiér, má v rukou nástroje, které mohou politiku zásadně ovlivnit. Především právo veta, které lze přehlasovat jen těžko – potřebujete k tomu třípětinovou většinu v parlamentu. Pokud by se prezidentem stal kandidát PiS, mohl by blokovat reformy Tuskovy vlády, ať už jde o obnovení nezávislosti soudů, nebo o sociální změny, jako je liberalizace potratové legislativy.
Prezident může být klíčovým hráčem, který buď podporuje vládní reformy, nebo je blokuje. A právě proto je současná vláda pod tlakem. Pokud Trzaskowski vyhraje, může být pro Tuska spojencem v boji o evropské hodnoty. Pokud ale uspěje Nawrocki, hrozí kohabitace – tedy napětí mezi prezidentem a vládou, které může paralyzovat klíčové reformy. A to by byla zlá zpráva nejen pro Polsko, ale i pro celou Evropskou unii.
Co pálí polského voliče?
Když se podíváme na kampaň před prvním kolem, je jasné, že volby nejsou jen o osobnostech, ale o hodnotách a směřování země. Jedním z klíčových témat je vztah k Evropské unii. Proevropská vláda Tuska se snaží napravit poškozené vztahy s Bruselem, které za éry PiS trpěly kvůli sporům o právní stát. Trzaskowski slibuje pokračování této cesty – hlubší integraci, přijetí evropských standardů a větší spolupráci v bezpečnostních otázkách, což je v době ruské agrese na Ukrajině klíčové. Nawrocki naopak zdůrazňuje národní suverenitu, odmítá přijetí eura a kritizuje EU za údajnou centralizaci moci.
Dalším horkým tématem je soudní reforma. Polsko si za vlády PiS vysloužilo kritiku za zásahy do nezávislosti justice, což vedlo k zablokování miliard eur z evropských fondů. Tusková vláda se snaží tyto reformy zvrátit, ale potřebuje k tomu prezidenta, který nebude házet klacky pod nohy. A pak je tu otázka sociálních práv – například přísná potratová legislativa, která zůstává trnem v oku liberální části společnosti. Dokáže Trzaskowski mobilizovat voliče na těchto tématech, nebo se konzervativní hodnoty, které hájí Nawrocki, ukáží jako silnější?
Abyste pochopili, proč jsou tyto volby tak napjaté, musíme se podívat do minulosti. Od roku 2015, kdy PiS převzalo moc, Polsko prošlo obdobím, které mnozí označují za ústup od demokratických standardů. Reformy justice, kontrola médií, omezování práv opozice – to všechno vedlo ke sporům s EU a k mezinárodní kritice. Prezident Andrzej Duda, který nemohl v roce 2025 znovu kandidovat, byl v tomto období klíčovou postavou, často podporující vládní kroky.
Oproti tomu nástup Tuskovy vlády v roce 2023 přinesl naději na změnu. Najednou se začalo mluvit o obnově právního státu, o uvolnění evropských fondů a o návratu Polska do hlavního proudu evropské politiky. Jenže staré rány se jen tak nezahojí. Společnost zůstává rozdělená a volby v roce 2025 jsou jakýmsi referendem o tom, zda Poláci chtějí pokračovat v proevropském kurzu, nebo se vrátit k nacionalistické politice.
Proč by mělo Polsko zajímat Českou republiku?
Polsko není jen soused, je to klíčový partner v regionu střední Evropy. Ať už jde o bezpečnostní spolupráci v rámci NATO, nebo o společné postoje v EU, výsledek polských voleb se dotkne i nás. Pokud Trzaskowski uspěje, můžeme očekávat posílení regionální stability a lepší koordinaci v otázkách jako je podpora Ukrajiny, nebo energetická bezpečnost. Naopak, vítězství Nawrockého by mohlo přinést nejistotu – a to nejen v politické rovině, ale i v rovině ekonomické. Polsko je pro české firmy důležitým trhem a jakékoli politické turbulence mohou ovlivnit obchodní vztahy.
Přinejmenším bychom měli sledovat, jak se Polsko vyrovná s otázkou migrace a bezpečnosti na východní hranici. Pokud by se euroskeptické síly vrátily k moci, mohlo by to komplikovat společné evropské projekty, na kterých má ČR zájem – ať už jde o fondy na obnovu, nebo o společnou obrannou politiku. V absolutních číslech mluvíme o miliardách eur, které by mohly být ohroženy, pokud by Polsko znovu vstoupilo do konfliktu s Bruselem.
Co můžeme čekat ve druhém kole?
Druhé kolo voleb, naplánované na 1. června, bude bitvou o každý hlas. Lze odhadovat, že Trzaskowski se pokusí oslovit voliče středu a liberální část společnosti, zatímco Nawrocki bude mobilizovat konzervativní venkov a příznivce národních hodnot. Klíčovou roli může sehrát i Sławomir Mentzen z Konfederace – kam se přelijí hlasy jeho voličů? Na základě dosavadních trendů se dá předpokládat, že většina z nich podpoří spíše Nawrockého než Trzaskowského, což by mohlo výsledek dramaticky ovlivnit.
A co když se situace vyhrotí? Není vyloučeno, že těsné výsledky povedou k protestům nebo k obviněním z manipulace, jak jsme to viděli v minulosti. Polská společnost je polarizovaná a emoce jsou na bodu varu. Jakékoli pochybnosti o regulérnosti voleb by mohly situaci ještě více zkomplikovat.
Rozhodnutí o budoucnosti Polska – a Evropy
Polské prezidentské volby v roce 2025 nejsou jen vnitřní záležitostí země. Jsou testem, zda se Polsko vydá cestou hlubší integrace s Evropou, nebo se vrátí k politice odporu a národní suverenity. Pro nás v České republice je to příležitost sledovat, jak se náš klíčový soused vyrovná s výzvami moderní doby – od bezpečnostních hrozeb po ekonomickou stabilitu. Ať už dopadnou jakkoli, jedno je jisté: jen tak nezmizí otázky, které tyto volby otevírají. Budeme se na ně muset dívat dál – a to nejen z Varšavy, ale i z Prahy.
Foto: Pixabay
Autor: Josef Neštický
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
