Historicky první Noc pivovarů, do níž se zapojila dvacítka malých i velkých pivovarů z Plzeňského kraje, byla oslavou českého pivovarnictví. Navzdory deštivému počasí si cestu za sládky a poznáváním pivovarského řemesla našly zhruba tři tisíce návštěvníků v regionu. Zájem byl o komentované prohlídky pivovarů, slepé degustace i doprovodný program.
Návštěvníkům se během Noci pivovarů otevřelo 20 pivovarů různých velikostí napříč Plzeňským krajem. Základ programu tvořily komentované prohlídky se sládky, většina pivovarů k tomu připojila i další zajímavosti, například slepé degustace, ochutnávku pivních speciálů uvařených přímo pro tuto akci, školu čepování, hudební program nebo speciální videoprojekce. Velký zájem měli návštěvníci o všechny zapojené pivovary. „Plný dům“ byl třeba v Ravenu, Purkmistrovi, U Stočesů, v pivovaru Radouš a v mnoha dalších.
„Pro nás to byl skutečný svátek pivovarnictví. Lidé k nám během odpoledne a večera přicházeli nejen na pivo, ale většina z nich dorazila hlavně na prohlídky našich pivovarů, na kterých si mohli popovídat s našimi sládky, které za normálních okolností běžně nepotkávají. Noc pivovarů znovu potvrdila, že pivo v Česku není jen nápoj, ale je to spojení lidí, řemesla, tradice i moderních technologií. Ukázali jsme návštěvníkům, co všechno se musí v pivovaru stát, aby si na konci několika týdenního procesu mohli vychutnat pivo. A bylo vidět, že si to návštěvníci užívají. Pivní kultura má zkrátka v české společnosti své pevné místo,“ říká Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje, který Noc pivovarů slavnostně zahájil symbolickým přípitkem se svými kolegy na nádvoří plzeňského pivovaru. Sám se pak také zapojil do provádění návštěvníků během prohlídek pivovaru a odpovídal na dotazy při večerní talkshow o historii piva.
Dvě speciální bezplatné autobusové linky, které vypravil Plzeňský kraj, navíc dovezly zájemce do 13 zapojených pivovarů. „Díky autobusové dopravě jsme poskytli lidem možnost podívat se do více pivovarů během jediného dne. Mohli se tak seznámit s tím, jak pracují sládci v menších i větších pivovarech a jaké jsou odlišnosti při vaření spodně i svrchně kvašených piv. Samotní sládci odpovídali během celého večera a noci na stovky různých dotazů,“ dodává šéf organizačního výboru akce Marek Pražák.
Pivní nabídka byla během Noci pivovarů velmi pestrá. Na své si přišli milovníci klasického českého ležáku, ale lidé také mohli ochutnat pivní styly jako IPA, bock, kyseláč nebo pšeničné pivo. Řada pivovarů navíc přichystala na Noc pivovarů speciální várky nebo limitované edice piv. Pivní speciál uvařený výhradně pro Noc pivovarů nabídly třeba pivovary Lectvar, Radouš, Modrá hvězda, U Lenocha, Raven, U Stočesů nebo Pod Lípou. „Byl to skvělý večer plný povídání o pivu, degustací a ochutnávek naší jarní novinky,“ shrnuje sládek pivovaru Raven Filip Miller Tesař.
Noc pivovarů přinesla i další zážitky. V pivovaru Chříč byla kromě jiného otevřena také expozice Muzea každodennosti, kde jsou k vidění předměty, s nimiž běžně pracovali naši předkové, ale my už jen nejasně tušíme, k čemu vlastně sloužily. Městský pivovar Domažlice zase ukázal interaktivní expozici „Pozor, hranice!“, která mapuje život lidí na obou stranách česko-německé hranice od pravěku až po současnost.
Největším zapojeným městem byla Plzeň s více než 175 tisíci obyvateli a pivovary Elektrárna, Gambrinus, Lectvar, Pilsner Urquell, Purkmistr, Raven, U Lenocha a také místními domovarníky, kteří se návštěvníkům Noci pivovarů představili v Pivovarském muzeu. Nejmenší adresou pak byla vesnička Zhůř s 61 obyvateli a pivovarem Zhůřák. Nejstarší doloženou historií výroby piva se v rámci letošní Noci pivovarů může chlubit Plzeň (první doložená zmínka z roku 1295), následovaná Domažlicemi (1341). Nejmladším účastníkem byl minipivovar Lectvar, založený v letošním roce. Bez ohledu na stáří či velikost ale letošní Noc pivovarů oceňují všichni zapojení. „Myslím, že to je velmi dobrý nápad, který by se měl opakovat každý rok,“ uzavírá majitel pivovaru Purkmistr Lubomír Krýsl.
Foto: Pixabay
Zdroj: SC Svengali
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
